takze asi takto: dejme tomu ze zkoumas kolo. tak zacnes
konceptualizovat co to vlastne to kolo je. nejspis se vymezis oproti
ctverci a mozna dokonce i proti kouli, proste se budes snazit definovat
pojem kola tak jak se bude hodit pro ten tvuj vyzkum. treba takto:
podle znamych a ve svete uzivanych definic je kolo kulate, vyznacuje se
vlastnosti stredu, od ktere se odviji prumer ci polomer a konecne i
obvod a dejme tomu ze i obsah. u obsahu se zastavis a vymezis se oproti
kruznici. a nahle zjistujes se vlastne nezkoumas kolo ale kruh :)
tak mas definovany kruh a chces ho zkoumat. dejme tomu ze kruh nemuzes
zmerit pravitkem ani kruzitkem a vubec ze se nikde nevyskytuje tak jak
v sesite do matematiky, ale ty jej potrebujes zkoumat. Zjistis ze se
kruh nejakymz zpusobem projevuje, sice ho nemuzes capnout za pacesy a
zmerit metrem, ale pomalu objevujes zpusoby jak se kruh projevuje, tedy
stanovujes indikatory kruhu. ted budu zvanit (jak kdybych predtim
nezvanil ze:) a reknu ze kruh poznas podle ostrouhane tuzky ve
studentove pouzdre. ha a mas indikator. ted muzes merit nejakou
vlastnost kruhu(indikator jeho pritomnosti) a tedy stanovujes jednu z
operacnich definic (ostrouhane tuzka ve studentove pouzdre indikuje
pritomnost kruhu).
operacionalizace je stanovovani operacnich definic pro promenne tveho
vyzkumu. promennou je ostrouhana tuzka v pouzdre, operacni definice je
stanoveni jak zjistit ostrouhanou tuzku v pouzdre. a konceptualizace je
zjisteni ze nezkoumas kolo ale kruh.
tak toto je velice lidovy vyklad a ma sve mouchy a kritika je vice nez
vitana, dalsi rozvijeni kruhu a tuzek taktez