Poslední doba ledová udeřila na Zemi během půl roku. Uvedl to ve své
studii, která byla zveřejněna v pondělí, tým kanadského geologa ze
Saskatchewanu Williama Pattersona. Nástup doby ledové před 12 800 lety
tedy netrval deset let, jak se dříve uvádělo, ale přišel hned. Podle něj
to dokládá, že podnebí země je velmi nestabilní, píše britský Times.

"Bylo to, jakoby se nyní Británie přemístila za několik málo měsíců na
Arktidu," řekl William Patterson k alarmující studii. Pro všechny, kteří
tehdy žili, to bylo velmi náhlé.
Již dosavadní teorie počítaly s tím, že klimatická změna před 12 800
lety byla velmi rychlá. Plynulo to ze vzorků z grónských ledovců. Nový
výzkum však ukazuje, že doba ledová nenastoupila během několika let, ale
pouhého půl roku.
Ukázalo se to, když Patterson zkoumal vzorky usazenin z jezera Lough
Monreagh v západním Irsku, kde, jak řekl, je "z hlediska vědeckých
termínů nejlepší bahno na světě". Použil precizní robotický skalpel,
který mu umožnil postupně seškrabovat půl milimetru tenké vzorky
usazenin. Každá vrstva představovala tříměsíční usazování sedimentů.
Jejich porovnáváním měřil, jak rychle se měnila teplota.
Náhlá změna a její příčiny
Patterson zjistil, že teplota se prudce změnila během pár měsíců. Tato
změna znamenala smrt pro živočichy i rostliny v jezeře.
Patterson se snažil najít i vysvětlení pro tak náhlou změnu. Zřejmě jí
spustilo náhlé vyprázdnění jezera Agassiz, vnitřního moře, které
pokrývalo sever Kanady. Sladká snáze mrznoucí voda se dostala do
severního Atlantiku a Severního ledového oceánu a odklonila Golfský
proud, jehož dráha závisí na teplotě a slanosti vody.
Jen roční odklonění Golfského proudu podle Pattersona stačilo na to, aby
se led dostal mnohem dále na jih. Jakmile zemi sevřel ledový příkrov,
Golfský proud se už nemohl vrátit do původní trasy a trvalo 1300 let,
než se situace vrátila k normálu.
Podle některých vědců podobná změna hrozí i nyní, když tají grónské ledovce.
Klučení lesů lidmi mohlo zabránit návratu doby ledové
Vědci se nyní přiklánějí k názoru, že začátek doby ledové může být
spuštěn velmi snadno, protože klima je nestabilní.
Čtvrtohory, v nichž žijeme, jsou typické vracejícími se dobami ledovými.
Během posledních 60 000 let se země oteplila nebo ochladila až o sedm
stupňů nejméně dvacetkrát. V době mezi 65 000 lety před naším letopočtem
a desetitisíci lety před naším letopočtem se teplota snižovala a
zvyšovala každých 1500 let. Teplota v Grónsku se tak měnila o sedm stupňů.
Podle vědců je spíš zvláštní, že podobné výkyvy se neopakovaly v
posledních 10 000 letech. Podle některých vědců k tomu přispěla činnost
člověka, který začal mýtit lesy a pěstovat obilí. Skleníkové plyny,
které vznikají při klučení, vedly ke skleníkovému efektu, který zastavil
nástup další doby ledové před 8000 lety.