jidlo skoro neresime, teda ve smyslu nejakych sporu a dalekosahlych diskusi. snazim se s detmi o jidle (a vlastne asi o vsem) bavit normalne, vysvetlovat, ale nenutit, proste aby mely informace co a jak, a prilezitostne to zopakovat, ale nejit jim tim na nervy. ja rada jim, takze varim predevsim tak, aby to chutnalo mne - vubec mi nevadi kdyz toho deti sni malo, zbyde vic na me :-) coz se ale vetsinou nestane.

jist neni povinnpost, ale pravo... zakusky nebo namky jsou jen kdyz se deti (podle me) dostatecne najedly poradneho jidla. obcas je vyjimka, treba kdyz nekde chodime po venku a protahne se to, tak dostanou nejakou "rychlou energii". nebo kdyz jsme na navsteve nebo na nejake akci, to uz vi, ze jinde muzou byt veci jinak. je par zakladnich veci, ktere muzou jist vpodstate kdykoli (chleba, jogurt, syr, suchary, jablka...) a kdyz nechteji jist tohle nebo "neco poradneho", tak proste asi nemaji hlad, a naji se, az ho mit budou.

mmch. my jsme jako deti pry jedli tak naruzive, ze kdyz k nam prisla navsteva s detma co doma nejedly, a ty si sedly vedle nas a videly, jak se na jidlo vrhame, tak v pudu sebezachovy taky zacaly jist :-)