Ja ji mela vetsinou v satku, coz mi vyhovovalo mj. i prave kvuli stridani tepla a zimy - venku jsem mela velkou bundu i pres ni, takze jsme se obe hraly, uvnitr jsem sundala bundu a nepotily jsme se, to je jednodussi nez rozbalovat fusak, bundicky atd., a pokud dite spi, ani si toho nevsimne. A vytahnuti ze satku a sundani obleceni je pak otazkou nekolika vterin; samotne curani/kakani slo taky docela rychle (kdyz je dite ve svisle poloze a navic ma nozky pritisknute k brisku, funguje tzv. "brisni lis"), otrena je za dalsich par vterin, takze nejdelsi je ji pak poradne obliknout. Ale zase tim, ze je v satku a pod bundou, nemusi byt tak nabalena, tak i to jde. Prislo mi to porad lepsi nez se synem, ktereho jsem bud musela nechat v mokre, nebo dokonce pokakane plince (bleee), nebo ho v zime venku prebalovat = svleknout, polozit, umyt, osusit, dat novou plinku, obleknout -> takze byl nakonec v zime dele, a jeste mokry.
Kdyz se narodila dcera, byly synovi 2, takze jsem ho taky porad musela hlidat. Ale jednak mel ve svem satku svoji panenku, ktera musela taky vzdycky curat :-) a druhak jsem mu davala dulezite ukoly, jako treba hledat kanal nebo neco drzet, takze byl zabaveny, pripadal si dulezite a vetsinou nikam nezdrhal. Jinak, my nemame pobliz zadne babicky ntp., takze uz od zacatku nam nezbylo nez proste fungovat v tom slozeni v jakem jsme, nemuzu porad drzet oba za rucicku.
Mmch. - tobe se nikdy nestalo, ze jsi byla nekdy v zime napr. v lese a najednou jsi musela? Ja to totiz znam z vlastni zkusenosti, tak jsem uz od zacatku vedela, ze za tu chvilku clovek fakt neumrzne :-) I jsem deti od zacatku myla v celkem studene vode (jsme casto na cestach, ne vsude je tepla, tak aby pak nebyly prekvapene), a jsou uplne v pohode. Jen na me obcas koukaji lidi zle, kdyz taham rvouci dite z vody- oni si mysli, ze dite place, protoze je voda studena, ale ona dcerka zacina plakat teprve kdyz ji z te ledove vody taham, protoze se chce jeste rachtat...
