MUDr. Hartinger

O přímé souvislosti mezi výživou, výkonností a zdravím


- clanok je prebraty z http://www.vegetarian.cz/, je to zaujmave citanie

O přímé souvislosti mezi výživou, výkonností a zdravím dlouho víme. O to více proto udivují navzájem si protiřečící kategorické výroky odborníků na výživu o tom, jakou úlohu hrají maso, tuky, zelenina, sacharidy, syrová strava a obilniny při vzniku takzvaných civilizačních chorob. Je tedy nutné v první řadě objasnit, proč v tomto nákladném vědním oboru mohou být zveřejňována tak rozdílná mínění, která občana spíše zmatou a znejistí, než aby ho informovala. Přísloví praví, že kdo chce dojít k prameni, musí plavat proti proudu. A to právě teď uděláme: Až donedávna byly výzkumy v oblasti výživy ovlivňovány převážně potravinářským průmyslem. Cílem byla snaha zrovnoprávnit chemicky a technologicky zpracované, geneticky pozměněné, mnohdy i ozářené produkty s potravinami ponechanými v přírodním stavu, a maso prohlásit za nezbytnou součást výživy. Motivem výzkumů nebylo tedy ani tak objektivní vědecké poznání, jako chemicko-fyzikální situační rozbor z hlediska tržního hospodářství. Spíš to tedy byla reklama než věcná informace. Šíření výsledků výzkumů dosažených v rámci takových kritérií značně napomáhají zákonné normy reklamy. Ty sice předpisují, že všechny zveřejněné údaje musí být pravdivé, neukládají však povinnost zveřejnit veškeré poznatky v uvedené souvislosti získané.


Lze tedy třeba šířit slogan: "Maso je součást životní síly!" Žádný výrobce nemusí poukazovat na škodlivé nebo zdravotně závadné vlastnosti svého výrobku. Z podobných důvodů byla statistická šetření nadále omezena pouze na limitované oblastní stravovací návyky ve smyslu "intervenčních studií". Znamená to, že byla vybrána určitá skupina lidí, kteří se nadále stravovali jako doposud. Tato skupina byla pozorována, vyšetřena, a výsledky testů byly porovnány s testy jiných skupin, které svou životosprávu pozměnily v určitém předem stanoveném rámci. Byl jim například podáván nějaký lék, živili se stravou obsahující méně tuků či více syrové zeleniny, provozovali nějaký sport a podobně.


Hledání příčin nemocí podmíněných výživou tak pokračovalo za dalekosáhlého zachovávání smíšené výživy, čemuž odpovídaly jeho výsledky, stěží schopné jakékoli výpovědi. Často se objevovala pozoruhodná, údajně nevysvětlitelná fakta, jako bylo například to, že úmrtnost z důvodů srdečních chorob činí u Francouzů jen třetinu celoevropského průměru. Tento údaj nekriticky straší ještě dnes v mnoha pojednáních.


Tato "záhada" by se rychle vyřešila srovnáním diagnóz smrtelných případů s věkovými údaji. Snadno bychom zjistili, že naši západní sousedé se dožívají stejného průměrného věku jako my, ostatní Evropané. Nízký počet úmrtí na srdeční choroby je totiž vyrovnán odpovídajícím počtem úmrtí na choroby jater, která postihují pacienty nižšího věku. Tak lehce se dá zaměnit informace za dezinformaci.


Teprve v posledních letech byly prováděny odborně fundované výzkumy souvislosti výživy s četností výskytu chorob, k nimž daly popud statistické údaje Světové zdravotnické organizace (WHO) o konzumaci masa v souvislosti s rakovinou střev. Zdravotní stav a délka života vegetariánů byly tedy teprve před nedávnem podrobeny cílenému zkoumání na základě objektivních vědeckých kritérií, a srovnány se zdravotním standardem lidí živících se masitou stravou

Odmítání potravy živočišného původu je motivována většinou náboženskými, ideologickými nebo etickými pohnutkami. Ty však věda nebere vážně, empirické poznatky označuje za "nevědecké", a proto byl výzkum ekotrofologických příčin různých onemocnění naprosto opomíjen. Teprve pod tlakem neustále stoupající četnosti chorob, enormního nárůstu onemocnění rakovinou a prudce rostoucích nákladů na léčení se vegetariánství postupně posouvalo (také z ekonomických pohnutek) do oblasti zájmu lékařských výzkumů. Za jediného viníka vzniku nemocí nelze samozřejmě považovat způsob výživy. K onemocnění přispívá i dědičné zatížení, celková životospráva, dispozice, pracovní zátěž, vlivy okolního světa, imunitní systém a - nikoli v poslední řadě - psychosomatické příčiny. Ačkoli vzal provedený výzkum všechny jmenované vlivy v úvahu. Vyústil jednoznačně ve prospěch vegetariánské životosprávy. Nelze přitom ovšem opominout důsledky výživy se zřetelem k zemědělství a k zemím třetího světa. Náš životní styl a náš způsob výživy má pro země třetího světa, hospodářsky na nás závislé, dalekosáhlé následky.


Obilniny, zelenina, luštěniny, brambory, ovoce a příležitostně i mléčné výrobky tvořily ještě před 80 lety převažující základ naší výživy. S rostoucí životní úrovní však byly víc a víc nahrazovány masem, rybami, vejci a potravinami chudými na důležité živiny, i tepelně upravenými či sterilizovanými mléčnými produkty. K této přestavbě jídelníčku přispěla - nikoli v nepatrné míře - obchodní reklama spočívající na jednostranně zaměřených informacích. Ve srovnání s rokem 1900 tak Američané a obyvatelé západní Evropy zkonzumovali o zhruba 33% víc mléčných výrobků, o 50% hovězího masa, o 72% víc ryb, o 190% vajec a o 280% víc drůbežího masa. Takový vývoj nemá pouze zdravotní následky pro konzumenty, nýbrž ovlivňuje významně celosvětovou populaci, převážně obyvatelstvo zemí třetího světa: Zemědělská užitková půda je stále ve větší míře využívána pro chov dobytka a produkci krmiv, v současnosti zabírající přes 64% celkové osevní plochy. Na krmení jatečných zvířat je spotřebováno 49% světové produkce obilí a více než 90% sójových bobů. Dobytčí výkaly jsou víc než z poloviny zodpovědné za celkové znečištění povrchových vod i za zamoření vody spodní, stejně jako z 20-25% za zvyšování teploty v ozónové vrstvě. "Produkce" dobytčích exkrementů v USA a v Evropě dosahuje dohromady 110.000 kg za vteřinu (!) a jejich likvidace se už dlouho naprosto nedá zvládnout.


Pro výrobu 1 kg mase je zapotřebí 16 kg obilí nebo sójových bobů. V průběhu této "přeměny" živin v maso se ztratí přes 90% rostlinných bílkovin, 92% rostlinných sacharidů a 100% vlákniny a balastních látek. V samotných USA je ročně poraženo víc zvířat, než má Země obyvatel. Kdyby se snědlo jen o pouhých 10% živočišných bílkovin méně, mohlo by obilí vypěstované na uvolněných plochách uživit víc než miliardu lidí. Vždyť na celém světě umírá v současnosti 38.000 dětí denně na podvýživu a v roce 1991 zemřelo hladem přes 20 milionů lidí (podle údajů Earth Save Foundation).


Aby se vypěstovalo potřebné obrovské množství krmiv, jsou pole každoročně zasypávána miliony tun pesticidů. Ty už po léta pomáhají zamořit spodní vody, činí je nepoživatelnými a stačily by k tomu, aby celá světová populace vymřela na otravu jedy.


Samotná pojmenování chemických prostředků jako "pesticidy", "vermicidy", "fungicidy" a "insekticidy" jsou veřejnosti nastražena k oklamání. Jedy v žádném případě nepůsobí pouze na škůdce označené v názvu. Všechno jsou to "biocidy", smrtelné jedy, které bez ohledu na koncentraci poškozují každý biologický organismus, tedy i člověka, až ho úplně zničí. Účinkem se vyrovnají chemickým bojovým látkám, které rovněž nerozeznávají dospělé a děti ani přátele a nepřátele. Enormní nasazení pesticidů způsobuje kumulaci toxických látek v potravním řetězci a tím i v lidském těle. Proto se u 97% žen konzumujících maso projevují v mateřském mléce významně zvýšené hodnoty DDT, přestože je používání této látky už po léta zakázáno. (DDT = dichlor-difenyl-trichloretan) U matek živících se vegetariánsky se zvýšené hodnoty DDT projevují v pouhých 8%, u matek veganek jen v 1,1% případů. Mateřské mléko žen konzumujících smíšenou stravu je tedy infikováno pesticidy průměrně 35x víc než mléko veganských matek. V časovém rozmezí asi 80 let, během kterých probíhal proces přeměny výživových návyků směrem k živočišným bílkovinám, narůstala úmrtnost na choroby srdce a krevního oběhu i na rakovinu o 3-5% ročně. Dnes jsou tyto choroby v západních zemích příčinou víc než dvou třetin z celkového počtu úmrtí. U dětí stejně jako u dospělých hrozivě přibývá nádorových onemocnění i alergií. Jen v Německu je víc než 1 a 1 milionu osob trpících neurodermatózami, ve většině případů resistentními proti jakékoli terapii. Srovnatelným způsobem se zvyšují počty revmatiků a lidí postižených polyartritidou, astmatem a bronchitidou. Rakovina se stala nejčastější příčinou úmrtí dětí do 12 let věku, náhlá úmrtí kojenců postihují 2,5% z tisíce dětí ve věku 2-12 měsíců. Jen za pouhých 10 let, mezi roky 1975 a 1985, stoupl v Německu počet srdečních a oběhových onemocnění o 41%, nádorových onemocnění o 80%, celkový počet hospitalizací se zvýšil o 114%, a chorobných komplikací v těhotenství, při porodu a v šestinedělí o 227% (podle údajů Spolkového svazu zdravotních pojišťoven).


Přestože je dostatečně doloženo, že vegetariáni jsou zmíněnými chorobami ohroženi zdaleka nejméně, v hospodářských kruzích i mezi vědci se často ozývá, že vegetariánsky žijící lidé budou trpět podvýživou a nedostatkem vitamínů, budou náchylní k nemocem, oslabení a málo odolní proti infekcím. V poslední době se totéž tvrdí i o vegetariánsky živených dětech, což má samozřejmě za účel oslovit rodiče a zapůsobit na ně v nejcitlivějším místě. Pravý opak však dokazují nejen lékařské výzkumy, ale i slavní sportovci a olympijští vítězové jako Carl Lewis, Edwin Moses. Paavo Nurmi, Dave Scott, Boris Becker a řada členů sportovních teamů. Podle údajů ekologické organizace "Earth Save Foundation" jsou všichni vegetariáni a svými příklady dokazují, že podobná tvrzení jsou neudržitelná, čistě účelová. Přes očividné důkazy o zdravotní prospěšnosti vegetariánské životosprávy, přes odborně kompetentní objasnění všech otázek týkajících se vegetariánství, různé zájmové skupiny stále vydávají bez váhání miliony na takzvaný výzkum příčin nemocí. Kouzlí a žonglují se zdravotními rizikovými faktory, honí se za iluzorními představami, a chorobné následky léčí potom chemickými preparáty. Většího úspěchu by však bylo dosaženo poukazem na nevyvratitelné výsledky vegetariánských výzkumů a připomínkou osobní zodpovědnosti za výživu a celkovou životosprávu. K rizikovým faktorům mnoha chorob patří ovšem i alkohol, nikotin, káva, čaj a cukr. Příznivý zdravotní stav testovaných vegetariánů souvisí i s tím, že se většinou takových pochutin zřekli.


Následující poznatky, údaje a čísla jsou odvozeny převážně z vědeckých studií university v GieSenu, Centra pro výzkum rakoviny v Heidelberku a Spolkového zdravotního úřadu v Berlíně. Tato studia byla prováděna v úzké spolupráci s německým svazem vegetariánů. Téměř souhlasně dospěli všichni k názoru, že vegetariáni jsou jen nepatrně náchylní k onemocnění a mají naprosto normální tělesnou hmotnost, výborné výsledky laboratorních rozborů i optimální výši krevního tlaku. Přesto, že se v průměru dožívají podstatně vyššího věku, četnost výskytu nádorových chorob je významně snížená. Prokazatelně se také prodlouží život pacienta s rakovinou, i když přejde na vegetariánskou stravu až po vypuknutí choroby.


Povšechná náchylnost k infekcím se pohybovala pod hranicí 20% průměru, ve stejném rozmezí jako frekvence nutného lékařského ošetření. Všechny tři studie došly k souhrnnému zjištění, že se u vegetariánů neprojevují žádné nedostatky a že jejich zdravotní stav je pozoruhodně dobrý. V rámci tohoto výzkumu bylo testováno 4000 osob stravujících se víc než 10 let vegetariánským způsobem.


Zatímco dříve byl vegetariánský způsob výživy motivován především etickými důvody, dnes jsou na prvním místě uváděny úvahy zdravotní. Potom teprve následují pohnutky etické, estetické, náboženské a filosofické. Zvýšení tělesné výkonnosti udává jako důvod svého rozhodnutí 22% vegetariánů. Tři čtvrtiny všech vegetariánů provozují nějaký sport, běžně gymnastiku nebo jógu, téměř polovina se pravidelně postí. Vyhraněný zdravý životní styl se projevil také v absenci kouření - 94% testovaných byli nekuřáci - i v rozsáhlém odmítání alkoholu, kávy a černého čaje. Jen 5,6% zkoumaných osob používalo rafinovaný cukr.


V této souvislosti se projevuje i zajímavý vztah k lékaři: Jeho rady týkající se léčebné výživy jsou brány s velkou rezervou, alopatická medikamentózní léčba je posuzována skepticky. Víc než třetina vegetariánů navštěvuje v případě potřeby raději léčitele a víc než dvě třetiny užívají pouze přírodní nebo homeopatická léčiva.


Laboratorní rozbory ukázaly u všech testovaných - u mužů i u žen - normální hodnoty hemoglobinu i železa v krevním séru a rovněž obsah kyseliny močové byl normální. Důležité hodnoty cholesterolu a hladina triglyceridů se pohybovaly u více než 80% sledovaných osob na spodní hranici normálního rozpětí, nejnižší byly u veganů. Jestliže za rizikovou hranici pro onemocnění věnčitých tepen považujeme poměr LDL k HDL o průměrné hodnotě 4,5, pak u vegetariánů hodnota 2,0 a méně riziko srdečních chorob prakticky vylučuje. (HDL = high density lipoproteins - lipoproteiny s velmi vysokou hustotou, LDL = low density lipoproteins - lipoproteiny s velmi nízkou hustotou.)


Dalším objektivním měřítkem výborného zdravotního standardu byly bez výjimky i všechny ostatní složky krevního séra. Jejich hodnoty se pohybovaly v optimální části normálního rozmezí. Dlouhodobá studie se dále zabývala nádorovými chorobami z hlediska počtu onemocnění i úmrtí a četností tvorby nádorů na jednotlivých orgánech. Pětiletá analýza mortality ukázala u vegetariánů zřetelně snížené riziko úmrtí při všech smrtelných srdečních a oběhových chorobách. U všech, stejně u mužů jako i u žen, nelze přehlédnout přímý vztah mezi ischemickými srdečními chorobami a konzumací masa. Pravděpodobnost úmrtí na infarkt myokardu tu tvoří jen 5% průměrného rizika. Stejně působivou se ukázala souvislost mezi bezmasou výživou a onemocněním rakovinou, jejíž výskyt leží pod hranicí 10% průměrného počtu.


Dokonce i riziko rakoviny prsu se u žen konzumujících maso ukázalo téměř čtyřikrát větší než u vegetariánek. I ženy, které už onemocněly, měly po nasazení vegetariánské stravy nejen objektivní příslib delšího života, ale také subjektivně snesitelnější průběh nemoci.


Statisticky zjištěná byla i nápadně snížená četnost onemocnění žlučovodů a tvorby žlučových kamenů, zánětlivých onemocnění tlustého střeva a střevních nádorů. Gastrointestinální obtíže a poruchy trávicího ústrojí se u vegetariánů téměř nevyskytovaly. Ani ve vlastní anamnéze testovaných, ani v biochemické analýze nebyly nalezeny známky postižení dnou nebo artrózou či urémií. Všichni vyšetřovaní měli nadprůměrně dobrou funkci ledvin, zátěžový test na bílkoviny prokázal ve všech případech dobrou výkonnostní rezervu.


Jakkoli nepravděpodobné a nedokázané, přesto mnohokrát opakované tvrzení, že vegetariáni budou strádat nedostatkem vitaminu B12, dalo podnět i ke zkoumání této otázky. Údajný vitaminový deficit měl pramenit z neschopnosti organismu vitamin B12 si vyrobit, a protože v rostlinách přítomen není, přísun by mohl být zajištěn výhradně s potravinami živočišného původu. Proto je obzvlášť významné, že u všech laktovegetariánů byly zjištěny normální hodnoty vitaminu B12, a dokonce i u veganů dosahovala jeho hladina spodní hranice normy. Přes absenci jakéhokoli přísunu vitaminu B12 živočišnými bílkovinami neprokázala prováděná zkoumání žádné symptomatické nedostatkové úkazy ani nedostatečné hodnoty analytické. Proto je nutno předpokládat, že navzdory opačnému mínění si lidský organismus přece jen dostatečné množství vitaminu B12 sám vyrábí

Přesvědčující důkaz lze najít také ve skutečnosti, že výsledky německých výzkumů jsou v plném souladu s výsledky kalifornské mormonské studie, testující víc než 10.000 osob po dobu osmi roků. Stejně hodnotné výsledky přinesl i pětiletý norský výzkum 1.232 vegetariánsky žijících mužů a žen, a osmiletá americká fitness-studie 13.344 mužů i žen, dlouhodobých vegetariánů. Testování revmatiků v Oslo potvrdilo, že vegetariánská strava může být použita i terapeuticky a přinese pacientům nejen subjektivní, ale i objektivně pozorovatelné trvalé zlepšení u revmatických zánětlivých kloubních onemocnění.


Podstatný význam mají i výsledky rozsáhlého výzkumu čínských vegetariánů. Byl společným projektem Cornellovy university v USA, anglické Oxfordské university a dvou čínských universit. Američan Collin T. Cambell testoval přes 8.000 Číňanů. Pro epidemiologické výzkumy v letech 1983-4 nemohla žádná země nabídnout lepší podmínky než právě Čína.


Víc než 90% Číňanů žije a umírá v oblasti, kde se narodili. Téměř výhradně se živí potravinami pěstovanými lokálně, po celý život stejnými a převážně v přirozeném stavu, nikterak průmyslově zpracovanými. Po celý život pijí stejnou vodu a žijí ve stejných přírodních i pracovních podmínkách. Vzhledem k omezené mobilitě představují geneticky relativně homogenní skupinu obyvatel, jejíž životospráva se takřka od kolébky až ke hrobu nemění.


Čínský výzkum znovu potvrdil, že živočišné bílkoviny a tuk jsou odpovědné nejen za srdeční a oběhové choroby, ale také způsobují nebo aspoň silně napomáhají vzniku nejčastějších druhů rakoviny, cukrovky, osteoporózy a řady poruch látkové přeměny. Čím větší je jejich podíl ve výživě, tím častěji se tyto "nemoci z nadbytku" objevují. Na důležitý specifický faktor pro tvorbu nádorů prsu a ženského pohlavního ústrojí ukazuje okolnost, že u žen konzumujících maso nastupuje puberta až o pět let dříve. U vegetariánsky žijících Číňanek se tato rakovinná onemocnění téměř neobjevila.


Tisíce laboratorních vyšetření bylo zaměřeno na zhruba 150 nejdůležitějších nemocí, výsledné hodnoty zaplnily téměř tisícistránkový spis. Množství výsledků této studie zpochybnilo uznávané lékařské názory. Bylo například statisticky dokázáno, že u nás tak hojně se vyskytující osteoporóza nemá co dělat s nedostatkem vápníku. Číňanky přijímají průměrně jen poloviční množství vápníku ve srovnání s Evropankami, a přesto osteoporózu prakticky neznají. Pokrývají ovšem přísun vápníku výhradně rostlinnou stravou, nikoli mléčnými výrobky jako je zvykem u nás.


Právě tak bylo vyvráceno tvrzení, že aflatoxiny plísní vyvolávají rakovinu jater. Podle těchto výzkumů je nutno tento druh rakoviny připsat chronické příliš vysoké hladině cholesterolu ve spojení s subchronickou infekcí hepatitidy B. Aflatoxin jako příčina vzniku choroby byl vyloučen. Ačkoli nejsou dosud definitivně vyhodnoceny všechny výsledky výzkumu, už nyní je možno vyslovit závěr formulovaný Campbellem takto: Výživa obsahující živočišné bílkoviny nepříznivě ovlivňuje naše zdraví víc než jsme ochotni připustit.


Už před čtyřmi roky se v Německu rozběhl celoevropský výzkum týkající se vegetariánsky živených dětí. Je známo, že nedostatky zaviněné výživou se u dětí projeví v první řadě na růstu. Zároveň s výškou, hmotností a obvodem hlavy byly proto u dětí protokolárně sledovány stravovací zvyklosti a zdravotní stav. První výsledky dosud neukončené studie ukazují, že ani u vegansky živených dětí nebyly pozorovány žádné poruchy růstu nebo vývinu. Obecně známé rozdíly a posuny v růstu se vyskytovaly ve stejném počtu i míře jako u dětí živících se smíšenou stravou. Ani zde tedy nemohly být potvrzeny v literatuře se objevující zmínky o změnách krevního obrazu a chorobách krve zaviněných vegetariánskou výživou.


Všechny výsledky výzkumů vegetariánské výživy jsou jednoznačně pozitivní. Podněcují nás ke zdravější životosprávě, přispívající ke zvýšení všeobecného zdravotního standardu. Ukazují cestu, kterou lze uchránit miliony lidí před smrtí hladem a přes neustávající nárůst světové populace dostatečně a zdravě nasytit všechny obyvatele Země. Nikoli v poslední míře pak vedou k nutné ochraně všech živých tvorů. Úlohou zvířat ve společenství živých stvoření není být předmětem jakéhokoli vykořisťování ani sloužit člověku za potravu.


Nakonec se ještě krátce dotkněme argumentů používaných proti vegetariánství většinou ze strany potravinářského průmyslu a jeho vědeckých zástupců. V první řadě často uvádějí, že i zvířata mohou v přírodě přežít jen za cenu usmrcení jiných. Na takové primitivní pojetí lze pouze odpovědět, že zaprvé člověk není zvíře a zadruhé živočišná potrava pro něj není nutností. Jeho biologická struktura i genetická stavba se za posledních 100 000 let téměř nezměnily a na Zemi žily a žijí miliony zdravých lidí, živících se vegetariánsky. Aniž by tuto skutečnost vzali v úvahu, odborníci na výživu tvrdí, že pro život je nutné jíst maso, protože živočišné bílkoviny jsou nepostradatelné pro zdraví. Nic z toho není pravda. Obrovský počet vegetariánů, živících se bezmasou stravou po celý život, dokazuje opak. Jsou zdravější než ostatní lidé, mají zdravé děti a jsou neotřesitelně přesvědčeni o správnosti vegetariánské životosprávy.


Odborníci ve výživě chtějí, abychom věřili, že člověk je odjakživa masožravec. V současnosti se ale nedá vědecky zpochybnit, že člověk byl původně tvor "fruktivorní", živil se plody, což nezvratně dokazuje stavba chrupu. Nic na tom nemění skutečnost, že byl zhoršením podnebních podmínek v dobách ledových přinucen opatřovat si potravu lovem a začal tak jíst maso. I když byl a je enzymaticky vybaven strávit velký podíl potravy ve formě živočišných bílkovin a tuků, svědčí to pouze o dobré přizpůsobivosti lidského organismu. Přesto se následky této výživy projevily těžkými artritickými změnami kloubů už mezi dvaceti a třiceti lety věku, paradontózou, kazivostí a brzkou ztrátou zubů, vysokou náchylností k infekcím, vysokým krevním tlakem, arteriosklerózou, příliš brzkým ubýváním svalové hmoty a zkrácením průměrného věku. Učení o zdravém karnivorním (masožravém) člověku prostě neobstojí. Je to pouhý mýtus, už dávno vyvrácený obsáhlými interdisciplinárními výzkumy, přesto však předkládaný znovu a znovu.


Nejpůsobivější antropologickou událostí v tomto směru byl v roce 1971 objev primitivního národa jménem Tasaday, žijícího nedotčeně po ticíce let na jednom filipínském ostrově. Jeho příslušníci žili výhradně jako sběrači v pralesních horských jeskyních, v bezpříkladné svornosti, bez jakýchkoli zbraní. Nabízené zbraně odmítli s odůvodněním, že odjakživa pohlížejí na zvířata jako na přátele a ještě nikdy je nenapadlo, aby jim brali život pro vlastní potravu. Nikdy nezabili zvíře větší než žába. Jsou velice důvěřiví, mírumilovní, mimořádně výkonní, zdraví, vytrvalí, nezávislí na teplotě okolí a dožívají se vysokého věku. Jejich výživa sestává z nasbíraných sladkých brambor, banánů, výhonků, palmové dřeně, různých plodů a bobulí, medu. Etnologicky je zajímavé, že ve srovnání s lidmi západního světa nevykazují s výjimkou chrupu žádné viditelné změny nebo biologické odchylky.


Stejně jako já sám, žádný vegetarián nemá v úmyslu šířit svou ideologii nebo dokonce ji předkládat jako doktrínu. Odporuje to jeho přesvědčení, je si vědom toho, že jde pouze o jeho osobní rozhodnutí. Je samozřejmě potěšující je-li jeho vlastní, často sporný životní postoj uznán a potvrzen vědeckým výzkumem. Účelné informaci také prospěje, jestliže nezpochybnitelná analýza uzná správnost rad pro správnou výživu vyskytujících se více či méně souhlasně v téměř každém náboženském učení. Je věcí každého jednotlivce přemýšlet o tom , do jaké míry může vegetariánství kladně ovlivnit soužití lidí a jejich vztah k okolnímu světu, a je také záležitostí každého, aby ze získaných poznatků vyvodil vlastní závěry.