Autorka: Eva Hepnerová, 1. 8. 2007

Když jsme v pátek 20. července 2007 skákali na dropzone v Mostě, začalo se po několikadenních vedrech měnit počasí. Při poslední výsadce přišla rychlá bouřka a pilot nás nechal vysadit ze 3000 m.

Padali jsme po celou dobu v mraku a po otevření jsme zjistili, že visíme na hranici bouřky, za námi šla černá stěna, ze které šlehaly blesky.

Většina padáků to stihla na zem, nás pár ostatních bohužel potkal jev, který je popisován po celém světě, ale nebyl ještě přesněji popsán parašutisty u nás, takže chybí informace, jak se v takovém případě chovat.

Jedná se o tzv. konvergenci proudění.

Ve všech hladinách zasažených tvořící se bouřkovou komorou se projevuje konvergence proudění – okolní vzduch ze všech stran vtéká do prostoru vzestupného proudu.

Prakticky se to projeví tak, že je padák takřka neovladatelný a vytáhne parašutistu rychlostí až 20 m/s do bouřkového mraku. Snažila jsem se bouřce uletět a přistát na letišti, nicméně po pár vteřinách jsem zjistila, že padák neklesá, ale stoupá. Začala jsem točit za přední popruh 360-ky a dosáhla jsem pouze toho, že jsem se točila ve stejné výškové hladině, cca 900 m. Po puštění popruhu mě to během pár vteřin vytáhlo do výšky 1500 m a rozhodla jsem se rychle padák odhodit, aby mě to nevytáhlo do výšky, kde dochází ke ztrátě vědomí. Odhazovala jsem již ve výšce 1700 m a padák okamžitě vyletěl do mraku a ani později se v širokém okolí nenašel. Propadala jsem do 500 m, kde jsem otevřela záložní padák. Naštěstí mě bouřka zpátky již nevytáhla a dostala jsem se na zem. Během letu na záložním padáku se mnou smýkala vichřice, padák byl neovladatelný a nedal se ani odhadnout směr letu. Po dopadu mě to ještě táhlo cca 150 m a zastavila jsem se až o les, nepomohlo ani stažení jedné řidičky. Vážím 50 kg a mám vrchlík PD170, záložní padák 150, takže jsme se domnívali, že to celé vzniklo malým zatížením, dokud nám nepopsal své soupeření s bouřkou kolega, který byl na vrchlíku 150 s 90 kg. „Utočil“ za přední popruh výšku 500 m, kde pustil padák na přistání a vytáhlo ho to zpět do výšky 900 m. Na druhý pokus přední popruh stáhl až do úrovně pasu (jinak padák nereagoval a stále stoupal), točil 360-ky až do výšky 250 m, kde už ho konvergence proudění nezasáhla a přistál. Dle jeho slov se mu padák několikrát díky poryvům složil a byl tak fyzicky vyčerpaný, že už by napotřetí neměl sílu ani na odhoz.

Bohužel, ne každý je tak fyzicky zdatný, že by vydržel přetížení během otáček ani tahat za přední popruh a prát se s vichřicí.

Cb (cumulus congestus – oblačný útvar nestejně mohutných věží) je složen z vodních kapiček a v horní části z ledových krystalků. Obsahuje velké dešťové kapky (někdy i značně přechlazené) a často sněhové vločky, krupky nebo kroupy.

V mírných zeměpisných šířkách zasahuje v letních měsících Cb do výšky 10–14 km, ale v zimě většinou nepřesáhne 6 km. Výstupné proudy dosahují rychlostí odhadem 20–50 m/s a sestupné obvykle kolem 15 m/s, někdy však i 50 m/s.

Rizika

Pokud se setkáte s tímto jevem a začnete prudce stoupat i po stažení předního popruhu, nezbývá než odhodit padák. Další možností je odlétnout co nejdále a dostat se ven z konvergence proudění kolem bouřkového mraku, ale na to je již při stoupání pozdě.

Příklad:

V Rusku se po 2. světové válce uskutečnily 2 pokusy výsadky vojáků do bouřky. Na první pokus vysadili 10 dobrovolníků přímo do CB a nikdy nikoho nenašli, v druhém pokusu vysadili další parašutisty již pod CB a všechny to vytáhlo do 10 km, kde následně umrzli.

Může nastat několik situací:

1. Proud vás vynese až do výšky 10 km, kde pravděpodobně umrznete. Nad 5 km je již vzduch řídký natolik, že dochází ke ztrátě vědomí a bouřka vás vláčí do té doby, než vás někde „vyplivne“.
2. Bouřka vás odnese několik desítek km daleko od místa, kde vás zachytila.
3. Vlivem poryvů se může složit padák a tím přestává plnit svou funkci.
4. Od bouřky jdou také studené proudy směrem k zemi, které vás mohou odhodit až několik metrů nad zem, kde se již padák nestihne nafouknout do funkční polohy na přistání.
5. Během letu na padáku se mění směr proudění, takže se nedá odhadnout směr letu ani směr větru při přistání.

Doufáme, že se s touto situací nikdy nesetkáte a pokud ano, budete mít dostatek informací k tomu, abyste správně zareagovali.

K článku byly použity informace ze serveru www.bourky.com a odborné meteorologické konzultace.


http://www.4000.cz/zajimavosti/chovani-padaku-v-bource.html