Tak dlouho jsem si myslel, že dělám věci, jež chci a kterým rozumím,
až jednoho dne zjistil jsem, že jediné co v životě chci je tvořeno již pouze tím co dělám ...

~joh~

Procitnutí, ač třebas na jiném místě, může být rovněž krokem tím správným směrem.
Dokud raději schováváme se ve vlastní iluzi ze strachu z procitnutí, můžeme si být jistí jediným, a to, že strach bude to jediné co nám zbude.

Vždy když otevřeme oči je šance, že uvidíme místo, kde chceme být. Pokud nikoli, máme vždy možnost rozhlédnout se a vydat se správným směrem.
Ovšem zůstanou-li naše oči raději křečovitě ze strachu zavřeny, nemůžeme se rozhlédnout a zvolit tu pravou cestu a co hůř i kdybychom takto poslepu došli do svého tíženého cíle, nikdy to nezjistíme!

Octnout se na místě na kterém nechceme být je chybné, octnout se v cíli a nevědět je smutné.

A pokud mohu, přemýšlej a nikdy toho nenechej, jen častěji přemýšlej o východiscích než o slepých uličkách.