10.3.2008
Kormidelníci archy Noemovy
Michal Vimmer

Bill Gates začátkem roku „skončil v Microsoftu, láká ho charita“, Lovelock došel k závěru, že ekologická katastrofa je nevyhnutelná, užívejte si života, pokud to ještě jde. A zatím Norové, EU (zastoupena předsedou Evropské komise) a další veličiny na Špicberkách zahájili provoz skladu semen všech známých rostlin, Noemovy archy pro nastávající soudný den. Co mají tyto informace společného? Že by po dvou smutných zprávách jedna nadějná?
O Gatesově altruistickém angažmá a výstavbě Global Seed Vault (GSV, řekněme Semenářské banky Země) psal pozoruhodné věci F. W. Engdahl již v prosinci 2007 v článku "Doomsday Seed Vault" in the Arctic , s podtitulkem „Bill Gates, Rockefeller a magnáti GMO (producenti geneticky manipulovaných organismů) vědí něco, co my ne.“

Americký ekonom William Engdahl , šéfredaktor Global Research a autor knihy „A Century of War: Anglo-American Oil Politics and the New World Order“ (Století válek: Anglo-americká ropná politika a Nový světový řád, Pluto Press Ltd. ) a knihy o GMO „Seeds of Destruction: The Hidden Political Agenda Behind GMO“ (Semena zkázy: Skrytá politická agenda za GMO) se pokusil zjistit, co vlastně přivedlo představitele globální elity do Arktidy.

Engdahl začíná článek nezpochybnitelným uznáním: B. Gates rozhodně nemůže být nařčen z lenosti. Po úspěšném tažení k téměř absolutnímu monopolu na poli počítačového softwaru tento druhdy nejbohatší soukromník planety v roce 2006 začal svoji energii věnovat nadaci Billa a Melindy Gates (podle tvrzení Gatesových „největší privátní transparentní nadace“ na světě.) Engdahl míní, že t.č. nejzajímavější Gatesova investice je 30 mil. USD vložených do projektu semenářské banky na Špicberkách, norském území v Barentsově moři, 1 100 km od Severního pólu. Na projektu se podílí mezi jinými Rockefellerova nadace, Syngenta, Monsanto, Du Pont a norská vláda.

Semenářská banka je ukryta uvnitř hory poblíž vesničky Longyearbyen. Mohutné a sofistikované technické zabezpečení trvale podchlazené banky (při trvale minus 18 stupních Celsia) má odolat všem představitelným katastrofám, řádění přírodních živlů i zevním útokům. Proto, „aby byla genetická rozmanitost ukrytá v semenech všech známých rostlin uchráněna pro budoucnost.“

Neuniklo nám něco?, ptá se Engdahl. Jakou budoucnost předvídají sponzoři GSV? Co by mohlo ohrozit dostupnost semen žijících rostlin, která jsou již skladována ve stávajících semenářských bankách po celém světě? Pokud se spojují Bill Gates, Rockefeller, Syngenta, Monsanto, je třeba se na jejich možné cíle podívat podrobněji. Engdahl připomíná kdo stojí za uvedenými institucemi a jejich minulé kroky, které vedou ke GSV, na Špicberky a do oné nejasně vzývané budoucnosti.

Rockefellerova nadace provozuje organizaci CGIAR (Poradenskou skupinu pro mezinárodní zemědělský výzkum). Syngenta je přední švýcarská společnost produkující GMO plodiny a nezbytné agrochemikálie. Další zainteresovanou skupinou v projektu GSV je Du Pont/Pioneer Hi-Bred, gigant amerického agrobyznysu, jeden z největších světových vlastníků patentů geneticky manipulovaných organizmů.

Rockefellerova nadace byla a je v čele tažení tzv. „zelené revoluce“, jejímž proklamovaným ušlechtilým cílem je zajištění dostatku potravin a tedy likvidaci hladu ve světě. Začátkem 60. let Rockefellerova nadace v oblasti zemědělského výzkumu a produkce spojila síly s Fordovou nadací. Výsledkem spolupráce byl m.j. Mezinárodní ústav pro výzkum rýže usazený na Filipínách [1] , zač. 70. let v Mexiku zahájilo činnost Centrum pro šlechtění pšenice a kukuřice a Výzkumné centrum pro tropické plodiny v Nigérii. V roce 1972 Rockefellerova nadace spolupořádala pod patronátem OSN Summit Země ve Stockholmu. Dceřiná organizace CGIAR se od té doby pevně začlenila do struktur organizací zastřešených OSN, jako je FAO (Organizace pro potraviny a zemědělství). CGIAR v současné době rekrutuje a vzdělává zemědělské výzkumníky a agronomy celého Třetího světa. Specialisté vyškolení CGIAR pak ve svých zemích prosazují šíření GMO.

Engdahl připomíná, že stejná, tedy Rockefellerova nadace ve 30. letech podporovala nacistické eugenické plány na čištění a šlechtění rasy [2].

Engdahl pochybuje, že se nynější úsilí Rockefellerovy nadace od tehdejšího zásadně liší. Reálným výsledkem Rockefellerovy zelené revoluce je, podle Engdahla, globální agromonopol - podobně, jako století před tím Rockefeller opanoval světovou těžbu ropy. Jak prohlásil Henry Kissinger: „Když kontrolujete ropu, ovládáte stát. Když kontrolujete potraviny, ovládáte obyvatelstvo.“
J. H. Davis, někdejší tajemník ministerstva zemědělství v Eisenhowerově vládě, posléze na Harvardu v r. 1956 definoval strategii, jejíž plody dnes sklízíme: „jediná cesta k řešení tzv. zemědělské otázky je jednou provždy je zanechat nešikovných vládních programů a přenechat zemědělství agrobyznysu.“ Vytýčený trend postupně vyřadil z potravinářského řetězce tradiční rodinné farmy (statky), čili celý proces výroby potravin převzaly nadnárodní korporace. [3]

(...)
http://www.blisty.cz/2008/3/11/art39420.html