total descendants:: total children::0 |
Potkan (Rattus norvegicus) pochází původně z východní Asie, kde jeho životním prostředím byly a jsou rákosím porostlé břehy řek a jezer. Potkan je o něco větší než krysa. Tělo má dlouhé 21-27 cm a lysý šupinatý ocas měří 17-23 cm. Váží od 270 do 520 g. Rozmnožuje se v podstatě během celého roku. Po dvaadvaceti až čtyřiadvaceti dnech březosti rodí samice až deset i více mláďat, která již v prvním roce svého života mohou mít mladé. V přírodě se potkan dožívá 3-4 let. Od krysy se liší hnědým zbarvením,tupějším čenichem, kratším ocasem a menšími ušními boltci, které při překlopení nedosáhnou k oku. Čím se však liší především je způsob života. Bažiny se u nás příliš nevyskytují a tak se potkan nastěhoval do stok a kanálů, kde mu člověk svou benevolencí (vylévání zbytků potravin do WC atd.) vytvořil optimální podmínky k životu. Způsobem života v kanálech, sklepích a smetištích ovšem způsobuje člověku vážné starosti. Neškodí jen tím,že sežere na co přijde,ale je i známým přenašečem řady nebezpečných chorob. Jednou z nich je například trichinóza, kterou způsobuje svalovec. V řadě subtropických a tropických zemí je přenašečem morové nákazy. Krysa obecná (Rattus rattus) je náš původní druh často zaměňovaný pro svou podobnost právě s potkanem. To, čemu lidé říkají krysa, bývá většinou potkan. Na rozdíl od potkana nežije krysa v tak špinavém prostředí. Našli bychom ji především na půdách, sýpkách a stodolách. Co se týče jídla je mnohem vybíravější. S oblibou žere ovoce. Krysa je o něco menší než potkan. Měří 16-24 cm a šupinatý ocas 18-25 cm. Váha se pohybuje od 145 do 215 g. Stejně jako potkan se rozmnožuje téměř během celého roku. Po dvaceti až čtyřiadvaceti dnech březosti rodí samice šest až deset mláďat.Během roku může dát samice život 3 až 6 pokolením. Od potkana se liší především tmavším zbarvením (dočerna), delším ocasem, protáhlejším čumákem a většími ušními boltci, které při překlopení překryjí oko. Zmínil jsem se již o boji mezi potkanem a krysou. V knize "Světem zvířat" od Dr. Hanzáka se píše: "Pokud jde o Čechy, uvádí se,že už roku 1871 je tu krysa úplně vyhubena. Jako příčinu možno v prvé řadě označit postupné ubývání dřevěných staveb." Druhou příčinou je zatlačení krys silnějšími a dravějšími potkany. zdroj |
| |||||||||||||||||||||||||