Nový způsob získávání vodíku z vody by měl nahradit v autech benzín
Inženýři Purdue University vyvinuli způsob, který využívá slitiny hliníku k získávání vodíku z vody. Někteří odborníci již označují nový druh palivového článku za palivo budoucnosti. Možná jde o techniku, která nahradí stávající závislost na ropě.
...
Vodík je generován z vody. K reakci dochází spontánně, když se k hliníkovému prášku přidá voda. Fintou procesu je, že v reakční směsi jsou kovy dva - hliník a gallium. Na symposiu, které se nyní konalo na Purdue University, vědci již předvedli sekačku na trávu, která místo nádrže měla vyvíječ vodíku s „hliníkovými tabletkami“, k nimž se přidávala voda.
Když se k vylisovaným hliníko-galliovým peletám přidá voda, hliník začne reagovat s kyslíkem obsaženým ve vodě. Dochází ke štěpení molekuly vody, přičemž se uvolňuje vodík. Gallium zde plní důležitou úlohu, zabraňuje totiž tvorbě povrchové vrstvy, která by se bez jeho přítomnosti na povrchu hliníku vytvořila a která by zabránila aby reakce kyslíku s hliníkem trvala delší dobu. Přítomnost galia zajistí, že reakce se nezastaví, dokud není všechen hliník v reakci spotřebován.
...
Odpadními produkty při této reakci jsou oxid hliníku, galium a vodík. Pokud se vodík spálí, je jediným odpadním produktem voda. Při reakci nevznikají žádné toxické výpary. A protože galium při tomto procesu s ničím nereaguje, je možné jej znovu a znovu recyklovat.
...
Podle autora by dokonce již dnes mohly tyto palivové články ekonomicky soutěžit v dopravě s benzínem. Nový palivový článek totiž pracuje s účinností 75%. Pokud se používá k pohonu čistý vodík (technologie kterou zavádí například čerpací stanice v Kalifornii), který je vyráběn z klasických fosilních zdrojů a čerpá se do aut u „stojanu s vodíkem“, dosahuje se účinnosti okolo 40%. U klasických spalovacích motorů je to ještě mnohem horší, tam se udává účinnost jen okolo 25%.
...
Hliníkové palivové články poskytují na každý kilogram hmotnosti více než 4,4 kilowat hodin energie ve formě energie vodíku a zhruba stejné množství energie ve formě tepla, které se uvolňuje při styku hliníku s vodou.
Na palivový článek o hmotnosti sto šedesát kilogramů by osobní auto ujelo okolo 560 km. Náklady na jeden kilometr by za stávajících cen činily 2,25 Kč!

Když provedeme srovnání s benzínem, zjistíme, že kg paliva nám poskytne zhruba 13 kilowat hodin. Tedy zhruba dvaapůlkrát tolik, než kolik vyprodukuje kg palivového článku. Na stejnou energii potřebujeme tedy dvaapůlkrát větší hmotnost „nádrže“. Její velikost by ale byla srovnatelná, to znamená, že by nezabírala v autě větší prostor, než jaký potřebují stávající nádrže na kapalná paliva. Hlavní výhodou by ale bylo zcela ekologické palivo. Zanedbatelné také nejsou bezpečnostní rizika s plánovaným využíváním plynného vodíku u „čerpacích stanic“. Nová technologie nepracuje se skladovacími zásobníky na vodík, kterým Kaliforňané neřeknou jinak než "Hindenburg". Zcela odpadá také riziková přeprava vodíku cisternami z míst výroby do míst spotřeby. To, že vodík není k přepravě a uchování zcela ideální plyn, zatím bránilo jeho širšímu uplatnění. Proto nás asi nepřekvapí, že patentování nové technologie výroby vodíku z vody, za použití pevného hliníku, je už v běhu.


http://www.osel.cz/index.php?clanek=2656
thnx to PETVAL