"Přejít ze světa, v němž jsem plně oddán tomu druhému a on je plně oddán mně, do světa, v němž mi působí potěšení, že ten druhý existuje, a kde i já žiji rád, je velkou výzvou. Emocionální láska vychází z akcí a reakcí, které patří do světa vášní a žárlivostí. Ale láska srdce je láska založená na radosti, hluboké radosti z vlastní i cizí existence. Tato láska je láskou k sobě i láskou k životu v sobě i v tom druhém. Radost nesvazuje, nepředepisuje, neodsuzuje. Je vždycky svobodná a pohotová, dosažitelná pro toho, kdo s ní chce žít. Je tou nejlepší vnitřní přítelkyní. Proto je člověk žijící v radosti tím nejlepším možným partnerem. Radost ve dvou je školou svobody a kultivace duše, co se otevřenosti a souladu týče. Vrcholí ve spojení s lehkostí a jemností života."


CORNEAU, G., Anatomie lásky (Vztahy otec-dcera, matka-syn a jejich vliv na budoucí partnerské vztahy).

Portál, Praha 2000