Ježíš řekl: Blahoslaveni budiž osamocení a vyvolení,
neb vy království ono nalézti musíte;
i poněvadž z něj pocházíte,
opět k němu se navraťte.

Pronikněte do každého jednotlivého slova. Blahoslaveni budiž osamocení… Kdo je osamocený? Ten, který přestal potřebovat, aby ho někdo potřeboval; ten, kdo je úplně spokojený se sebou, jaký je; ten, kdo nepotřebuje od někoho slyšet: "Ty jsi ale významný člověk".
Svůj smysl má uvnitř sebe. Smysl mu už nedávají ostatní - nežebrá po něm, nevyžaduje ho - jeho vlastní bytí pro něho má smysl. Není žebrákem a umí se sebou žít.

Vy se sebou žít neumíte. Kdykoli jste sami, nejste ve své kůži; okamžitě se začnete cítit nepříjemně, cítíte hlubokou úzkost a znepokojení. Co dělat? Kam jít?
Být sám je neobyčejně obtížné, velmi neobvyklé a divné. Když jste sami, ztrácíte smysl.
Všude kolem hledáte oči, které vám dají jistý smysl.

Vždy, když máte pocit, že jste s životem v koncích, je to důkaz, že jste si jen něco mysleli, co nebyla pravda. Byla to jen potřeba vašeho ega - potřeba dobývat, být potřebován každý den novým mužem, ženou, novými lidmi. Uspějete-li, cítíte se na chvíli šťastní, protože jste pozbyli své obyčejnosti. Politici netouží po ničem jiném, než aby je potřebovala celá země. O co se snažil Hitler? Aby ho potřeboval celý svět!
Ovšem tato potřeba vám nedovolí stát se osamělými; politik se nemůže stát náboženským člověkem - jde totiž opačným směrem. Proto říká Ježíš: "Bohatý člověk jen ztěží vstoupí do Království božího. Velbloud může projít uchem jehly, ale bohatý člověk do Království božího neprojde." Proč? - protože ten, kdo shromažďuje bohatství, se snaží být skrze ně významný. Chce být někdo - ale takový člověk má dveře do onoho království uzavřeny.

Pouze ti, kdo nikým nejsou, kdo dosáhli své nicoty, pouze ti, jejichž člun je prázdný, tam mohou vstoupit; pochopili totiž, že potřeby jejich ega jsou bezvýznamné, marné a neurotické; pronikli jimi a zjistili, že jsou zbytečné - nejen zbytečné, ale i škodlivé. Potřeby vašeho ega vás dovedou třeba až k šílenství, ale nikdy vás neuspokojí.

Kdo je osamocený? Ten, jehož potřeba, aby ho někdo potřeboval, zmizela, ten, kdo nevyžaduje od vás, vašich očí a odpovědí, abyste mu dávaly význam.
Osamoceného člověka nikdy neučiníte nešťastným, protože se naučil žít se sebou a být se sebou šťastný. Vystačí si sám. /OSHO..Horcicne seminko/