Tak kuprikladu dneska jsem vysla mezi lidi a jejich oci zely prazdnotou ackoliv byl tak nadherny den ptam se ptas se ptame se vsichni nejen sebe samych CO SE TO SAKRA DEJE? odpoved neprichazi a tak si radeji zavazeme oci a jen putujeme dal svoji radoby abstraktni realitou? Proc necitim zadnou bolest kdyz ziram do tech prazdnych obliceju? Ze bych nemela radeji uz ani zadny mozek, ktery by me donutil k zamysleni nad jejich problemy? Ne ne mozek je bohuzel neustale pritomen a vola po definicich........prijdou snad?cekam ze prijdou odjinud? necitim to tak neni uz toho mnoho co definovat je to sprosta otupelost, ktera se vkrada mezi nas lidske bytosti a proto necitim zadnou bolest a snazim se utvrdit v tom, ze namam zadny mozek....

Dneska jsem potkala pana. ktery ani netusil jak moc mi dal.....byl to jak by ho kazdy nazval CHUDAAAAAK se kterym se nema smysl zahazovat, ale on to vlastnil a on to mel /ackoliv sbiral kolem popelnic plechovky/ mel ten druh citeni, ktereho se casto mnozi z nas zbavuji jen proto,aby prezili......on to vlastnil a bylo to tak tezke, ale zaroven tak ocistujici snazil se dat zemi a lidem vic, ale nebylo mu doprano....proto nezbyva nez na nej zhury pokoukavat??? On v ocich nemel prazdnotu mel tam to co mi zrovna dneska prislo dulezite.....mel tam starost o budoucnost a peci o stradajici myslel za nas Na Nas Vsechny.......muzete tomu rikat jak chcete, ale byl to clovek meho dnesniho dne a I don't care bout your fcking opinions I just wanted to write this sort of stuff