dneska zase snezi....kdyz snezilo tuhle zimu poprve, vybehla sem v praci na parkoviste, tocila se, skakala radosti a snazila sem se chytat do pusy vlocky.....vsichni na me koukali jako na idiota PROC? kdyz sme byli deti, delali sme to tak vzdycky, kdyz zacal v zime poprve padat snih
proc se tak malo radujem? proc s dospelosti prichazi zaroven stav, kdy se dokazeme mnohem min pro neco nadchnout, mnohem min mit z neceho opravdovou cistou radost .......... proc kdyz se nekoho zeptame, jaxe ma a on rekne - vyborne, ted mam hroznou radost, protoze se mi povedlo to a to - proc se tahle veta vyskytuje uz jen opravdu jedinecne a vzdycky nas tolik prekvapi, kdyz ji slysime nebo kdyz ji sami reknem....