Mám v sobě ženu a kus muže.
Co víc zmůžeš?
Nevím.
Snít o bdění a
Dělat že letím.

Jsem rozdělený na dvě poloviny, svislou a vodorovnou.
Jsem prázdnota a klišé v ní obsažené.
Jsem kámen svržený do řeky.
Jsem proud co ji žene.
Losos co v ní teče.

Žena co se svleče.
Muž co si ji vezme.

Na kameni.
Do prázdnoty.

Jsem náboženství bez víry
Pod továrními komíny narozené.

A co mě žene?



-------------------



Vím že se mnou počítáš
Mezi druhou a pátou periodou
Mi zahraješ ódu na radost

Vím co se ti asi zdá
Zatím tu pomalu piju pivo
A hořknu spolu s ním

Sloupnu tenký proužek kůže
Zasadím tě do něj
Tři drahokamy, jeden, třetí

A já

druhej.



-----------------



Zaplakalo listí a náplast splaskla
Puchýř se sloupnul a odpadl do mé hlavy
Ještě mě to baví, životem pulsovat
Mozkem korzovat a vyplavovat co zbude ven
Endorfinem, fermetrazinem, alkoholem
Vole, vole
Vole.



-----------------



Holka co si myslela že jsem duch mi zpívá
Ze své duše hladí tóny a já umírám z krásy
Svítí na mě
Jako když mě pořád cítí v rohu svých rtů
A jestli ji slyším, tak říká že už je svoje
Viděla svého otce padat na zem
A nemohla ho chytit za ruku, i když se snažila
Protnula mi uši něčím tak krásným
Že z toho jen sedím
A píšu, píšu

Bubny jako mrtvé kytky, krvavé

Strávené dny
Strávené dny ve tmě
Pokládání polibků
A všechno co chci je spočívat v tvé posteli
Nechal jsi známku, pamatuj si
Cos měl

Pošlu tě pryč
Tak nechoď, potřebuju jenom tvoji ruku a hlavu
Cink cink
Vzdaluješ se.



------------------



Prohnutý
Doširoka zírám
Jak malá se svíjíš

Můj milý
Vyhladím ti boky
Za stáhnutou žaluzií

Trny bodláčí na rýhy zad
Nestačím

(milovat)

S rozervaným krkem

Má žena
Je mým vlkem




.