Černej dehet v popelníku
Malá útěcha
V piku

A dvě ruce v bezvládí
Tupé nůžky
Řežeš

Jedeš
Po skle kůží
Svlíkáš se a řveš, to ti sluší

Rvát na cáry duši

Pak je ticho a do něj vzlykáš
Nahá a sama
Sama a nahá roztažená jak ta děvka Praha
Se sněhobílejma nohama

Zkrvaveně
Deflorovaná háčkama.


------------------------------


14.11.05

nachazim se uprostred spiraly
pojebany kruh, ktery skoro chapu a zaroven postradam jakoukoliv moznost uchopeni
chci definici
chci?
nevim
poslední dobou nachazim viru
ne ve věci, ne v lidi, ne v im/iv
nachazim viru v to ze konecne reseni jsem ja
egomasaz co?
tak at
jdu si rozrezat ruku
a az se budou molekuly rozpinat a zahrivat podlahu
oliznu to

15.11.05

po tridenni akci
23:23 11.11. co ty na to kvido? :) zalozeno opepreno
prochazka z crossu na palmovku a solidni prutah
od prijemneho az po hnus, davam si to sezrat a vim a nevim proc
mdma dava pocity a moznost uchopeni, mozna spis otevreni dveri
zbytecne je zaviram
lucky a ty taky
nad mestem jsou slunce mraky
pojdme litat

hehe

sbiram definice
a na jejich rozborenych domech skladam nove
mozna o tom je vira
moznosti tu sou


vecer a pexeso oken vedlejsiho cinzaku se prepina na on/off
kdy se prepinam ja?
skoro nespim
zaryvam se do warm place a vytacim mozek na max
uz zase nemam konec
I chose something else

je zabavne sledovat jak se branime pocitum
prebijime je
sofistikovany dusevni selfharming maskovany za snahu prestat s nim

------------------------------------------------

Dějství první


Dobrý den. Jsem tu nový. Včera jsem se přistěhoval.


A kdo se vás na to ptal?


Pardon.

Spím u svého přítele. Kdybyste mě chtěla vidět. V prvním patře, dveře uprostřed.
Ale dnes nechoďte.
Šoustá se tam.
A fetuje.


A co vy?


Co já?


Jste stejný?


Jako kdo?


Jako váš přítel.


Vlastně nevím, jestli ho mohu nazývat přítelem. Nechal mně u sebe bydlet na tři měsíce za předražené nájemné, bere mi drogy a po ránu je nevrlý.


Šoustáte snad spolu?


Ne. Není můj typ. Mám raději ty s kundou. Ženy.





Jako jsem já?


Nevím. Vás neznám.


A to vám v něčem brání? Kundu mám.


Ne. Ale říci místo nevím ano nebo ne, už byste byla pryč.


Nebyla. Bránil by mi v tom chtíč, to jste chtěl dodat.


Nechtěl. Vy jste to tak chtěla.


Neříkají o vás, že jste přechytralý?


Říkají.


Mají pravdu.


Škodí to zdraví.


Co, mít pravdu, nebo být přechytralý?


Copak to není jedno a to samé?


Jste hloupý.


Zajisté. I to vím.


(opírá se o schodiště se sebevědomým úsměvem)







Kde jste říkal, že jsou vaše dveře?


První patro. Ty velké uprostřed.


(běží ke dveřím a přiklání ucho ke dveřím)


Nic neslyším.


Nemá výdrž.


Ptala jste se, jestli je stejný. Jak víte, jaký je?


(ona schází po schodech zpět dolů, s grácií, ale občas decentně zakopne)


Bydlím tady. Vím všechno.


Kde bydlíte?


Vidíte támhletu škvíru? Tam bydlím.


Tam nic není. A ta škvíra je malá.


Ta škvíra je bezedná.


(jde ke škvíře ve zdi a nahlíží do ní)


Není bezedná. Je malá a temná. A hluboká sotva pár centimetrů.


Strčte do ní prst.






(otáčí se k ní a dívá se na ni pohledem prosťáčka, ale oči mu září, má široký, vědoucí úsměv)
(strká prst dovnitř)


Nic tam není. A je těsná.


To je.


Jak ho vytáhnu?


Ty ho chceš vytáhnout? To půjde těžko. Víš, z čeho je tahle zeď?


Z cihel. Betonu. Železa.


Ty ji necítíš?


Cítím svůj prst.


Cítí tvůj prst zeď?


Můj prst cítí, že nemůže ven.


A zkusil jsi ho strčit hlouběji?


Třeba bys pak cítil víc. Třeba bys cítil její tep.


Zeď nemá tep.


A je to vážně zeď? Co když jsem to já, a ty se bavíš se zdí?


Pak jsem šílenec.


To jsi. Ale přesto nejsem z cihel.


Co cítí tvůj prst?


Horko a chlad. Sevření. Tíhu.


Bojíš se?


Nebojím.


(snaží se prst vytáhnout, ale nejde to)


Lžeš. Proč jsi ho tedy nestrčil hlouběji?


Uvíznul by ještě víc.


Jak to můžeš vědět?


Protože je to zasraná zeď!!!!


Ty ji neznáš.

Nevíš z jak tenké je vrstvy.
Nevíš, jak staré jsou její cihly.
Nevíš, co je za ní.

Kdo jsi, že se jí bojíš?


Jsem její oběť.


Co když je ona tvoje oběť?


Co to meleš?


Uvíznul jsi ty v ní, nebo ona v tobě?

Strč ho hlouběji.



Proč?


Abys věděl, co je za ní.


(dívá se na ni, nedůvěřivě, zmateně. Ona sebejistě stojí, ruce v bok, neústupný výraz, se zájmem
pozoruje muže jako pokusného králíka)

..

(strká prst dovnitř, hlouběji)


Co cítíš?


Cítím vzduch.


Co ještě?


Díra se rozšířila.


Dokážeš teď vytáhnout svůj prst?


Ano..asi ano.


Tak proč to neuděláš?


Co je za ní?


Za kým?


Za zdí.


Můj domov.