casto jsem se dneska v noci budil, zvlast kdyz prselo, nesnasim cestovani v desti
nastesti to prestalo, na obloze ani mrak, jeste v noci jsem pridaval do batohu destnik a rikam si...jak jsem na neho mohl zapomenout, stale se divam po pokoji, mam vsechno zbalene? jsem pripraveny dobre? hlavou se mi jeste honi myslenky a ja z nich zkousim zjistit jestli mi neukazou na co jsem zapomel. cas se krati. vlak co nevidet odjede,
nervozita
radsi se nezaobiram uvahami ktere se mi honi hlavou posledniho pul roku, ani po pul roce zvazovani, premysleni, rozkladu problemu, konzulaci s kamosi, nevim jestli je to dobry napad, jestli nedelam obrovskou chybu
znova ta nejistota
slibilas mi ze spolu to vyresime, verim ti, duveruju ti jako skoro nikomu jinemu
uz zas je to tu....nekomu duveruju, nemel bych, nasledky uz jsem zazil nejedenkrat...
nejistota, pridavam posledni vec co batohu, sice si nejsem jisty jestli ji potrebuju ale pripomene mi kazdou noc domov, ikdyz doufam ze tam takova zakladni vec bude. musim uz jit na salinu

let`s go , vlak nepocka
a zivot taky ne....

love is just an illusion