ZPC --- --- 12:52:53 13.4.2002
tak už jsem to dostal... diky JitceCL... klicovy uryvek...

VŠECHNO, CO OPRAVDU POTŘEBUJU ZNÁT o tom, jak žít, co dělat a
jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě
nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v
nedělní škole. Tohle jsem se tam naučil:

O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej
a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj
a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za
ruku a drž se s ostatními pohromadě.
Nepřestávej žasnout. Vzpomeň si na semínko v plastikovém
kelímku - kořínky míří dolů a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo
vlastně neví jak a proč, ale my všichni jsme takoví.
Zlaté rybičky, křečci a bílé myšky a dokonce i to semínko v
kelímku - všichni umřou. My také.
A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo,
které ses naučil - největší slovo ze všech =DÍVEJ SE.

Všechno, co potřebujete znát, tam někde je. Slušnost, láska a
základy hygieny. Ekologie, politika, rovnost a rozumný život.
Vyberte si kterékoliv z těch pravidel a řekněte to složitými
dospělými výrazy a vztáhněte si na to svůj život v rodině nebo
práci, na svou vládu nebo svůj svět a uvidíte, že to platí, je to
jasné a sedí to. A představte si, oč lepší by byl svět, kdybychom
si všichni - na celém světě - každý den ve tři odpoledne dali
koláček a mléko a pak si lehli a zdřímli si s polštářkem pod
hlavou. Nebo kdyby základní politikou všech vlád bylo vždycky
vracet věci nazpátek a uklízet po sobě.


Za tohle zas dekuju ja ZPC z auditka elektronicke knihy. Vzdt je to v pohode, to je sam o sobe nejlepsi manifest jaky jsem kdy cetl.