táto pesnička vo mne vyvoláva to, čo snáď žiadna iná...
strácam slová, hlavu, naskočia mi zimomriavky a je mi tak pekne trpko-sladky smutno...


Jde déšť a já jdu s ním
Jdu městem jenž znám
A hledám stopy včerejší, včerejší
Jdu stejným směrem jak dřív
A vzpomínám
A všechno zdá se krásnější

"Ach, Lásko, voníš deštěm",
Tady si řek’
Myslím že vítr tehdy vál, vítr vál
Jsou to už stovky let
Kabát si svlék’
A byl mi velký ale hřál
Krásná Lásko ...

Jak dlouho dlouho ještě
Půjdu Ti vstříc
Člověk je velmi krátce živ, krátce živ
Má Lásko voníš deštěm
Jsi z plískanic
Však hřeješ stejně jako dřív

I déšť jak dřív je stejný
I já, já jsem táž
Jen cosi skříplo v orlojích, v orlojích
Byls´ tu a stále jsi, jenom se ukrýváš
Jdu deštěm ve tvých šlépějích
Óóó má Lásko ..