chalíl džibrán - Prorok

O mluvení:
Potkáte-li svého přítele na cestě nebo na tržišti, pak ať vašimi rty pohybuje duch ve vás a řídí váš jazyk.
Nechť hlas ve vašem hlasu promlouvá k uchu jeho ucha.
Neboť jeho duše si podrží pravdu vašeho srdce, stejně jako si připamatováváme chuť vína, i když zapomeneme na jeho barvu a poháru již není.


O poznání sebe sama:
Nepokoušejte se měřit hloubku svého poznání tyčí nebo olovnicí.
Neboť vy sami o sobě jste bezmezným a nezměrným mořem.
Neříkejte: "Našel jsem pravdu", ale raději řekněte: "Našel jsem jednu pravdu." Neříkejte: "Našel jsem cestu duše", raději řekněte: "Potkal jsem duši, kráčející po mé cestě".
Neboť duše kráčí po všech cestách.

O dávaní:
Dáváte málo, dáváte-li jen ze svého majetku. Opravdu dáváte, když dáváte ze sebe. Neboť co je váš majetek než věci, které chováte a opatrujete ze strachu, že byste je mohli zítra potřebovat? A zítra, co přinese zítřek přespříliš starostlivému psu, zahrabávajícímu kosti do písku, v němž nezustávají stopy, když běží za poutníky ke svatému městu?
A co je strach z nedostatku než nedostatek sám? Není obava z žízně, když studna je plná žízní neuhasitelnou?
Je dobré dávat, je-li člověk o to požádán, ale lépe je pochopit a dávat bez požádání. A je něco, co byste mohli odepřít? Vše co máte bude jednoho dne rozdáno. Proto dávejte nyní, aby doba dávání byla vaše, ne vašich dědicú.
A vy kteří přijímáte neberte na sebe břemeno vděku, abyste nevložili jařmo na sebe i na toho, kdo dává.