ja uz vazne nevim,jestli mam mit radost z toho,jak jsem ten rozchod zvladla.Ja uz totiz ani nevim,jestli jsem to zvladla tak v pohode,jak jsem si myslela.Rozchod smskou neni to,co bych ocekavala od cloveka,ktery tvrdi,ze je jednoduse nejlepsi,proste nej...Jaaaj to me vazne rozhodilo na velmi kratkou dobu,to jsem si,ale jen myslela.
Nevim,proc me to od zacatku netrapilo tak,jako me to trapi a zzira po mesici temer pohody.Myslela jsem,ze jsem v pohode.Ale nejsem.Mozna,kdyby me to tolik trapilo od zacatku,bych byla dnes uz v klidu,pripravena na novy zacatek,novy vztah,treba zrovna ten vztah s velkym V.
Jenze jsem vic a vic mimo z toho slabocha,ktery mi nebyl schopen do oci rict,ze se vraci ke sve exexex...
Mozna bych ho mela zacit hodne nenavidet,jenze to bych to musela umet.A vlastne ani nevim,jestli ho chci nenavidet.....Ja proste nevim.
Nevim,jak na nej prestat myslet.
Nevim,jak zapomenout na to zle,a jen obcas si vzpomenout na to krasne,co jsme prozili.
Nevim,jak najit novy smer ziti,ci ceho...
Ja jednoduse nevim uz vubec nic jineho nez to,ze jsem poznala lasku,tak jak jsem doposud nepoznala.A nevim,jestli ji takhle chci znat!!!