V roce 1949 americký paleoantropolog Kenneth Oakley provedl u piltdownských nálezů fluorový test relativního stáří. Ten vychází z principu, že fluor má schopnost uchovat se v kostech živočichů nejen za života, ale i po jejich smrti, kdy se jiné prvky vytrácejí. Přitom obsah fluoru v kosti většinou s věkem stoupá. Zjištěním obsahu fluoru tak můžeme stanovit přibližné stáří kosti. Dr. Oakley zjistil, že piltdownský člověk byl starý zhruba 10 000 let - a nikoli půl milionu, jak se tvrdilo původně. To vážně zpochybnilo piltdownský nález, což postupně vedlo k odhalení celého podvodu. Dnes víme, že lebka patřila člověku ze středověkého pohřebiště, zatímco čelist a zub nedávno zemřelé opici (šimpanz či orangutan). O tom, že jde o nestoudný padělek, experti poprvé informovali 21. listopadu 1953 a závěry shrnul roku 1953 pro bulletin Britského muzea dr. Oakley v článku „Řešení piltdownského problému“. Dokazoval, že špičák byl upilován, aby vypadal primitivněji a starší. Navíc ho kdosi obarvil a impregnoval zrnky písku, aby „imitoval” fosilizaci. Časopis Science Newsletter k tomu upřesnil: „Čelist byla ,vylepšena‘ dichromanem potaše a železa, aby vypadala jako zmineralizovaná.“ Vědecký svět byl ohromen piltdownským odhalením, protože jeden z důležitých důkazů evoluce se tím ukázal jako podvod. (Včetně pravěké pálky na kriket, která se údajně měla v onom tajemném štěrkovém lomu také najít.) Je jisté, že zdánlivé prehistorické fragmenty do lomu vhodně umístil skutečný odborník.

Piltdownský člověk není jediným tvorem, který po desetiletí mátl vývojový žebříček a ztrapnil mnohé vědecké kapacity. Zatím nejnovější případ má spojitost s dinosaury. Jejich pozůstatky se nacházejí v různých koutech světa. Nejznámější je naleziště Jehol –Křídová země divů - na území provincie Che-pej v Číně. Souvrství má mocnost přes jeden kilometr a zahrnuje éru trvající asi 20 miliónů let. Právě tady se očekává objasnění problému přechodných forem ve vývoji druhů. Svou kariéru zde začíná budovat hodně vědců a proudí sem finance. Piltdownský člověk není jediným tvorem, který po desetiletí mátl vývojový žebříček a ztrapnil mnohé vědecké kapacity. Zatím nejnovější případ má spojitost s dinosaury. Jejich pozůstatky se nacházejí v různých koutech světa. Nejznámější je naleziště Jehol –Křídová země divů - na území provincie Che-pej v Číně. Souvrství má mocnost přes jeden kilometr a zahrnuje éru trvající asi 20 miliónů let. Právě tady se očekává objasnění problému přechodných forem ve vývoji druhů. Svou kariéru zde začíná budovat hodně vědců a proudí sem finance. Zájem o toto naleziště a objevy vztahující se k přechodným formám pozůstatků dávné minulosti motivuje domorodé hledače. Nechybějí proto ani podvody. Jeden z nich se jmenuje archaeoraptor a měl představovat přechodnou formu prapředka ptáků. Jeho „Stvořitelem“ se stal právě čínský sběrač a stačilo mu k tomu pouze lepidlo!
Protože se v Jeholu hojně vyskytuje prapták žijící v hejnech (confuciusornis sanktus), vzal podvodník otisk jeho přední půlky a přidal k němu otisk zadní části těla dromeosauridního teropoda. Pak vše prostě slepil a neznámý přechodný článek byl na světě.

cely clanok