Capybary jsou spjaty s lidským vývojem daleko více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ač se tento fakt
jeví jako naprosto fantastický a nepochopitelný, došli jsme k závěru, že tato zvířata (viz. dále) ovládají celé lidské
snažení a utváří je podle jakéhosi Záměru či Plánu.
:::

Kolébkou Capybaří kultury je Jižní Amerika. Capybara je největším žijícím hlodavcem na světě. Vypadá jako přerostlé morče,
nicméně blíže má k Prasopsu Indickému. Dorůstá až 130 cm délky a 60 cm výšky. Váží kolem 60 kg. Umí výborně plavat, potápět
se a pod vodou vydrží až 5 min. A to už je vskutku napováženou, ne?

Capybary žijí ve skupinkách vedených dominantním samcem. Živí se rostlinnou potravou, jakože třeba různou travinou, kterou
vyhledává ve vodě či při březích, a taky melouny.

Jméno Capybara pochází z řeči jednoho kmene jihoamerických indiánů a znamená v překladu „pán travin“ ( !!! )

Na území Kolumbie je dnes lov Capybar zcela zakázán, ve Venezuele korigován. Přesto se Capybaří populace každým rokem
zmenšuje. ( údaje převzaty z el.zdroje: www.zsjizni.cz/kiwi/42/kapybara.htm )




2) Co jsme však nevěděli...:

Capybary jsou spjaty s lidským vývojem daleko více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ač se tento fakt
jeví jako naprosto fantastický a nepochopitelný, došli jsme k závěru, že tato zvířata (viz. dále) ovládají celé lidské
snažení a utváří je podle jakéhosi Záměru či Plánu.

Nejsme si zatím definitivně jisti, zda je Plán v detailech teprve utvářen nebo zda je již koncepce vývoje
naprosto jasná, jisté však je, že se capybary pokouší svou intelektuální činností ovládnout člověka ve všech sférách jeho
života.

Rozhodli jsme se proto, věnovat se capybarám podrobněji, abychom mohli alespoň částečně proniknout do
podstaty jejich Plánu. K tomuto účelu byla založena vědecká společnost ci42, která má za cíl sestavit team odborníků
věnujících se různým aspektům lidské činnosti a porovnat zatím dosažené výsledky s náznaky Plánu, které nám bylo umožněno
zahlédnout přes závoj desinformace a manipulace. Není přesně jisté, jakým způsobem byl ovlivněn samotný team a proto
očekáváme pomoc a invenci i od lidí, kteří nejsou přímo zapojeni do projektu, celková výsledná práce se takto stane
objektivnější a komplexnější. Máte-li tedy zájem pracovat na projektu společnosti ci42 rádi uvítáme vaše nápady a teorie na
e-majlu overdrive@atlas.cz nebo poetika42@email.cz.





3) Capybara jako jedinec zapojený do kolektivního vědomí:

intelektuální činnost capybar vždy funguje na dvou rozdílných úrovních, které jsou však navzájem přímo
propojeny.

) capybara jedinec: stejně jako například člověk či většina zvířat, má každá jednotlivá capybara své
vlastní vědomí, zkušenosti, potřeby a plány. Zdá se, že právě na této úrovni vznikají jednotlivé podrobnosti Plánu. Celkový
nadhled nad samotnou koncepcí plánu však capybaře dává

b) kolektivní vědomí - jedná se o jakýsi způsob přenosu určitých částí jedincova vědomí do sféry sdílené
celou komunitou. Důležité však je, že do tohoto fondu přispívají všechny capybary v jakékoli podobě (viz. dále). Je téměř
naprosto jasné, že na této úrovni vědomí probíhá vytváření Plánu jako celku. Zároveň je téměř naprosto jisté, že právě
kolektivní vědomí capybar ovlivňuje a manipuluje se zbytkem biosféry nebo alespoň s lidskou rasou.





4) Capybara a technika:

Vznik capybar není dosud příliš objasněn, nicméně některá fakta nás vedou k domněnce, že na počátku zjevení
capybar bylo to, co dnes nazýváme technosféra. Jedná se zhruba o dobu vynálezu rozdělání ohně, základů výroby nástrojů a
vzniku řeči.

Domníváme se ale, že tento projev existence capybar bylo až jejich druhé vývojové stadium, protože
nejdávnější známá podoba capybary se člověku jeví jako třicet centimetrů dlouhá chromová jehlice. Toto stádium, bylo
relativně energeticky nenáročné, nicméně pro práci s lidskou rasou bylo také poměrně neužitečné. Po té co capybary dovedly
člověka (viz.dále) k vynálezům prvních známek technosféry, usoudily, že nastal vhodný čas ke změně podoby. Právě od té chvíle
je můžeme vnímat i ve druhé podobě, to jest v podobě hlodavce, kterýžto vypadá jako projekt nějakého "šíleného vědce" podobně
jako například ptakopysk (viz. kapitola biologických informací).

Toto druhé stadium je, zdá se, z nějakého důvodu pro manipulaci s lidmi daleko pohodlnější, je však naprosto
jasné, že je ale naprosto nevhodné pro manipulaci s nástroji a potažmo s technikou. Tudíž capybary nevyužívají techniku
přímo, ale nechávají s ní pracovat lidstvo a pouze využívají jeho výsledků (viz. sebeobětování).





5) Otázka imprintu, tedy prvotního vtisku:

Imprint (termín T.Learyho) je v podstatě sada základních informací, které ovlivňují lidské chování na
nejhlubší podvědomé úrovni. K vytvoření imprintu je zapotřebí silného počátečního impulsu (narozdíl od podmiňování neprobíhá
krok pokroku, ale naráz), které jako reakci vytváří imprint.

T.Leary prováděl výzkum v této oblasti a to především ve směru odstranění negativních imprintů pomocí
psychoaktivních drog (viz. užitá literatura).

Náš počáteční imprint podvědomě nám určující capybary jako vládnoucí třídu nám byl, podle výsledků našeho
výzkumu, dán téměř již v počátcích lidského vývoje.

Stalo se tak pomocí prvotních věrouk, legend základních symbolů a mystérií. Po té co byly společnosti
předány tyto informace, došlo k vytvoření jistého druhu imprintu, který je více či méně společný všem lidem až do současnosti
a díky němuž došlo k vytvoření jistého nízkého stupně kolektivního podvědomí. Je jasné, že právě toto podvědomí capybarám
zásadně usnadňuje jejich úlohu manipulátorů společností. Dalším zásadním poznatkem z tohoto vyplývajícím je to, že capybary
potřebují k ovládáni nikoli jedince, ale nějakou formu masového (davového) nebo kolektivního (sdíleného) vědomí.

S rozvojem současné techniky jsme se v podstatě dostali na hranu této jejich schopnosti, protože se stále se
zvyšující informatizací společnosti, dochází stále více k rozvoji individua. Takovéto individuum je nesnadné ovládat dokonce
i pro capybary. Tím se dostáváme k dalšímu důležitému poznatku, tedy





6) Proč se capybary nechaly téměř vyhubit a co se stane až zmizí ze světa aneb "teorie díry":

Zásadní otázkou našeho výzkumného snažení je, odhalit to, proč capybary vymírají. Postupnou analýzou faktů
došel ci42 k názoru, že neexistence něčeho je někdy daleko lépe využitelná k ovlivňování mas než když máme věc či jev denně
na očích.

Po vymření capybar vznikne jakási díra v časoprostoru (realitě), která na sebe bude upozorňovat pouhou svou
existencí (poruchy ekosystému...). Díky takovéto díře v prostoru vznikne jakési kolektivní vědomí, které povede k dalšímu
radikálnímu ovlivnění a vytvoří se tak další imprint (prvotní impuls č.2)




7) Kopec nebo billiard:

Společným znakem obou teorií je v podstatě pouze to, že se koule má dostat na nějakou cílovou pozici, která
je však nedosažitelná pomocí jednoho kroku. Pokud bude cíl splněn, celá hra začne zase znovu od začátku. Posunuje se však na
vyšší úroveň.

Zásadní rozdíl ovšem spočívá v míře manipulace, která je zapotřebí k dosažení výsledku hry, což ovšem
vyplývá z obrázků 2a/2b.





8) Závěr a cíle projektu:

Cílem projektu je provádět soustavné bádání o oblasti capybar a pokud možno pravidelně zveřejňovat dosažené
výsledky. Pro toto zkoumání byl sestaven team ci42, který ve spolupráci s časopisem Poetika 42 bude shromažďovat další
odborníky z různých vědních oborů a věnovat se publikační práci.





MOTTO:


"...můžeme se vzepřít?"


"...chceme se vzepřít?"


"...máme se vzepřít?"





OVERDRIVE a DISPARITY


Všichni výše zmínění jsou čelny teamu ci42, řádnými studenty Teoretických disciplín ve věci capybar (SU) a Informačních
studií a knihovnictví (tamtéž).Autoři děkují za spolupráci: Kaša (děkujeme za capybary), Waltrovi, Mildovi, Martě Novákové,
Tatianě. Zároveň děkujeme svým rodičům za to, že nás zplodili a taktéž děkujeme rodičům výše jmenovaných. V neposlední řadě
samozřejmě děkujeme capybarám a SHIVOVI.