A pak jednoho dne – hle, co se stalo?
Z okapů na střechách teklo, po sněhu ani památky, jen plno bláta se lesklo na ulicích.
A do všeho toho smálo se slunce a po nebi pluly houfy malých obláčků.
Nové jaro přišlo do kraje!
Proudy slunečního jásavého světla zalily Starou čtvr?. Rozstříkly se do zšeřelých zákoutí, rozsvětlily tmavé vlhké průchody i dvorečky uvnitř domů a vysušily uličky.
Vzduch se naplnil tou známou těžkou vůní jara /.../, na řece zase hučely ledy, rackové nad nimi křičeli a modrým nebem táhli zpět ptáci.
Jižní větry vály krajem. Vlažné a vonící něčím tak divným/.../
Rozezpívané dny jara byly zde.

KEDY UZ, SAKRA?????????

Prokopak a Sarka, cakajte ma!