Je s podivem, že oficiální egyptologie „objev“ pana Viseho přes všechny nesrovnalosti nikdy nepřestala akceptovat. To už se ale zdaleka nedá říci o teorii pana Hancocka a jeho badatelského partnera pana Roberta Bouvala, kteří jsou přesvědčeni o tom, že neexistuje žádné opodstatnění spojovat Velkou Pyramidu s Chefrenem. Přičemž se na vlastních teoriích snaží doložit, že původní plánovaná struktura této stavby byla koncipována o mnoho dřív, celým 8000 tisíc let před narozením Chefrena.

Tato teoretická koncepce má velmi zajímavé pozadí. Zrodila se z událostí ke kterým došlo v listopadu roku 1983 kdy pobýval Robert Bauval společně se svou manželkou a dcerou na dovolené v Saudké Arábii u svých přátel. Jednou asi kolem jedné hodiny v noci se Bauval probudil a hleděl na hvězdy. Bylo to poté co mu jeden z jeho přátel večer vysvětloval jak použít coby orientačního bodu pásu Orionu k nalezení hvězdy Sirius. Přitom Bauvalovi sdělil, že ony tři hvězdy v „pásu“ nejsou dokonale seřazené a jedna z nich je jakoby mimo osu víc směrem k východu. A tak jak Bauval hleděl na noční oblohu jako blesk mu proletěla myšlenka na egyptské pyramidy. Vždy? jedna z nich je také jakoby mimo osu!! A tak vznikla známá „Bauvalova srovnávací metoda Giza – Orion“.

Jenže nezůstalo pouze u pyramid. Vlastně šlo o poměrně rozsáhlou oblast, která zahrnovala i řeku Nil, která na nebeském panteonu svým umístěním přesně korespondovala s mléčnou dráhou. Bylo to velmi vzrušující. Po počátečním nadšení Bauval s Hancockem ale velmi rychle zjistili, že úhel Orionova neodpovídá přesně rozložení pyramid v Gize. Napadlo je provést pomocí počítače časovou rekonstrukci. A tak se postupně posouvali v čase do stále hlubší minulosti. Přitom neustále porovnávali shodu v úhlové kompozici mezi pásem Orionu a pyramidami. Nakonec našli jediný možný časový rámec, který přísnému požadavku odpovídal – období 10.500 let př.n.l.

Pokud by se toto datum mělo dotýkat nějaké izolovaného artefaktu, tedy bez možnosti opakovatelného prokázání bylo by zřejmě odmítnuto jako čirá fantazie. Jenže jiný vědecký důkaz potvrdil, že Sfinga byla s největší pravděpodobností vybudována o tisíce let dříve než je oficiálně tvrzeno. A světě div se i zde jde o období 10.500 let př.n.l. To již nelze jen tak smést ze stolu.

Podobnou situace již Hancock zažil v Kambodži v souvislosti s chrámem Angkor Wat. Hancock dokazuje, že matematika, která byla při výstavbě použita a zakomponovala se do struktury chrámu se odkazuje a prvky jarní rovnodennosti. Dokazuje také, že blízké chrámy, které pokud se spojí jednotnou linií jsou shodné se souhvězdím Draco (Draka). Takto to co je platné v Gize u pyramid v souvislosti s pásem Orionu, platí u Angor Wat v souvislosti se souhvězdím Draka.

Nicméně, když se Hancock pokusil porovnat chrámovou sestavu Angkor se strukturou Draka na obloze v době kdy byl chrám postaven, tedy v období kolem roku 1150 n. l. a zjistil, že struktura souhvězdí Draka na obloze neodpovídá rozložení komplexu Angkor Wat.

Ale tím, že provedl časovou rekonstrukci a tak se postupně vracel v čase zpět do minulosti byl schopen zjistit časové období kdy do sebe struktury na zemi a na nebi zapadly. I zde šlo o období kolem roku 10.500 př. n.l., tedy stejně jako u Gizy.

V poslední době se tato zajímavá teorie jež byla uplatněna v Gize a u Angkor Wat potvrdila například i v souvislosti se stavbou Stonehenge v Britanii.

cely clanok