Idea úplného odklonu od elektronické muziky, odhalení a proud ění elixíru života do našich žil. Na konci plamenů života se budou dusit konzervativci. Ti, co čekají na revoluční moment, mrhají svým životem. Můžeš pouze usilovat o ozbrojený odpor – to vypadá mnohem vážněji než mizerné pokusy takzvaných pacifistů. Když riskuješ svůj život pro politickou změnu, tak to má význam. Symbolický efekt je mocnější než pokus o akci samu.
Stále se cítíme jako hořící kopí, které se časem rozpadne. Cítíme, že to je jediný logický a samozřejmý vývoj naší muziky a našich životů. Jedna z nejkrutějších a nejvíc fašizujících teorií křes?anství je, že život každého z nás je předurčen. Samozřejmě všichni jsme součástí celku, kultury, přírody atd. Idea předurčení vyús?uje v nedostatek síly jednotlivce, je využívána církví, se všemi jejími infrastrukturami, k oslabení lidí a ke zničení všech euforických myšlenek na akci. Je to megalomanský akt malé menšiny, která zrovna tak může být jeden člověk, snažíc se dělat “malou menšinu” pohybující se vlastním směrem. Plán A nefunguje, zkusíme plán B… Schopnost předpovědět budoucí vývoj, trend v devadesátých letech je mnohem víc peněz než kdykoliv předtím. Prostě prachy. Nahrávací společnosti, módní průmysl, Hollywood atd. investují mnoho peněz aby se zviditeln ili v informačním nepořádku (který způsobuje Internet, asi 200 TV stanic a záplava tištěných médií) za co budou lidé (ačkoli to nemohou být lidé jako celek ale jen část z nich k zajištění velkého zisku) utrácet svoje peníze.

Proces aktuální změny nebo šance pro hnutí, které je většinou tvořeno undergroundem, ale je vždy časem pohlceno korporacemi a nakonec zničeno. Avantgarda ztrácí kontrolu sama nad sebou. Kolikrát jsem překračoval ty znásilněné umělce, kteří se utápěli v sebelítosti? Je to vždy idea dětského zázraku, vytvořit něco během hry a pak být hanebně zneužit. Pak obviňovat všechny kolem sebe že byli tak hloupí a nechali sebou manipulovat. Tahle nezodpovědnost mne nudí k smrti. Jestli chcete být akceptováni mašinérií neřvěte o milost až vás bude drtit n a kusy. Nedokážu pochopit tohle žebrání o úspěch, neubráním se úsměvu když vidím někoho, kdo po něm toužil tak, až ho to porazilo.

Jsme si vědomi našich práv od počátku Proto směřujeme všechnu naši energii k tomu být ostražití a připraveni bojovat. Poněvadž ty nejnezávislejší labely se radují ze své vychytralosti, vidí se jako klíš?ata, sají krev aby byli schopni platit své dluhy. My jsme typ parazitů, kteří během sání, vypouštějí kolem sebe jed, proti kterému jsou sami parazité imunní. Jediná zranění, která utrpíme jsou od těch aktivistů, kteří bez zákulisních informací zodpovídají naši důvěryhodnost u veřejnosti. Občas se ptám sám sebe, jestli se všemi vášněmi, které jsou potřebné pro tvorbu naší muziky, jak můžeme stále odpovídat na naši poctivost? Dětská poctivost, která je zklamána jednou, se těžko získává znovu.


Nejhorší na tom je, že kapitalistický systém se bude zdát mnohem silnější a nezměnitelnější než opravdu je. Pocit podmaněného antagonismu vzejde, jeden chytne kulku vystřelenou na něj, přemění jí na r aketu a zaměří ji na lidi, jako varování. Věčná Amerika. Zánik utopie- scifi. Čirá nuda jsi li bohatý, muka jsi li chudý. Pocit, který pramení ve třídní rozdíly (pokud stále existuje něco takového) . Závislost se stává více komplexní.
Možná genetické inženýrství a klonování pomůže vytvořit anarchistickou společnost v budoucnosti, kde si všichni budou rovni, bez závisti, jediný zájem lidí bude věnovat jejich životy humanitě a ne moci? Revoluce je prodloužení m evoluce???? Vědec a společnost, která ho financuje, vůdce nejnovější společnosti, poslední gól fašistických vizí, nesmrtelný, věčný svět klonovaných Jean Claude van Dammů a Claudií Schifferových s multikulturní genetickým mixem, který všechny rozdílné vyšší bytosti odsouhlasí. Nadlidi, čistí a krásní. Moc, hrdost a pokrok. Dali by se připomenout Kraftwerk a jejich oficiální děti – techno generace, tahle vize jako inspirace. Fascinováni vidět, co se stane až vůdci umřou, roboti bez smyslu.

Glorifikace technologie v naší společnosti nedává smysl. Že ideál je důležitější, než lidé v něj věřící. Žádný div, že naše nahrávky jsou stále brutálnější, přímější a živočišnější. Náhle je důležitější udělat lidskou osobnost s jejími slabostmi zřetelnější, než následovat tu starou ideu o povinnosti dovést elektronickou muz iku k dokonalosti. Myslím, že každý v DHR (dygytal hardcore records) chce být něco jako hvězda bez moci nebo snad kultu – nebo něčeho! Samozřejmě, tohle je kompletně proti podvratným teoriím, které mohou za současný úpadek taneční scény. Protože rave nebyl nikdy jiný než rockový koncert, když upadl k jednotlivci kontrolujícímu masy a jeho protofašistickému provolávání slávy. Nemíním tím, že každý je fašistou od přírody, když v euforii vypustí zvíře, které má v sobě. Když chce být někdo slepým, je jedno, jak á light show nebo DJ je zrovna na pódiu. Je to mnohem více otázka toho, kolik kontroly mám já sám, a kolik zodpovědnosti jsem tomu věnoval.

Radši nechám někoho jako je ska blues muzikant R.L. Burnside aby mne zavedl do emotivních říší, které jsem nezažil předtím, než se kamarádit s djskými ocasy bez otoček během jejich DJ setu na jejich pomyslné cestě do Mc Donalda. Muzika je formou komunikace, moji drazí přátelé ze školy zvukového designu. Nemohu vystát ty rozhovory, 909 nebo 808 místo PC? Loopy blablablabl abalba, kluci si povídají o tlačítkách a holky o módě.

98% techno/house/d´n´b publikací jsou jako rockové časopisy ze 70. a 80. let, kde si akorát povídali o kytarových strunách. S DHR je to spíš jako, sakra, proč se támhleta holka nekouká na mne? Proč je tenhle kluk tak sobecký? A proč je tady všechno tak nudné? Co máš rád na těch nablýskaných mainstreamových sračkách? Proč se nebavíme? Kde jsou hrdinové? Takoví s kterými bychom se chtěli ztotožnit? Takoví, kteří by k nám mluvili? Očekáváme od života víc než utápění se ve věčné rutině: práce, televize, řízení auta, apánek, klub, internet, řízení auta, spánek atd…

Vláda a církev nevlastní náš život, proto neodsouvejte tyto lidi na okraj, jejich lhostejnost tě může změnit v malého Adolfa Hitlera. Digital Hardcore znamená konečné zodpovězení všeho. Další krok je krátký, absolutní negace, zodpovědět každou jednotlivou existenci jako NE. Jestli Ne je pravdou, pak sebevražda je stejně takovou událostí jako stisk tlačítka na dálkovém ovladači.

Máš sílu dovést nás do tohoto světa, my máme právo ho zase opustit. Ale předtím naděláme hodně hluku. Mezi těmi, kdo k tomu náleží, muzikanti a publikum je něco jako tiché porozumění, spojení, které znamená, že sdílíme stejný přístup k životu: vzrušení za očima, intensivní stupeň energie, který je tak vysoký, že tě to skoro zabíjí. Pocit, že všechno jeden den skončí. Ta možnost je stále tady: žiletky, drogy, police, AIDS (nikdy nevíš, jestli ho máš, nebo ne…)

Já osobně jsem už dlouho necítil strach. Jediná věc, kterou mohu ztratit je láska, cítím se všemi těmi, kteří na mne téměř permanentně tlačí jen kvůli jinému vzhledu. Nebo skutečnost, že ztratíš drahocenou pamě? posloucháním frekvencí, zvuku a muziky ve vztahu k prostoru/času navždy. Outsideři, kteří se nepodílí na tomt o základním postoji, to nikdy nemohou pochopit. To je to jak jedinec musí analyzovat řetězce sloganů v textech a rozřezání loopů a melodických frází v muzice. Nepotřebujeme se utopit v informacích, které akorát matou naše vlastní vědomosti. Asociace, které pochází z informací poodkrývají výhled co je pod onou špičkou ledovce. Bang! Bang! Bang! To se děje každou vteřinu. Euforická intoxikace se objevuje, kdy se cítíš, jako když držíš v rukou celý svět. Že to způsobuje nedostatek porozumění se staršími lidmi, nebo lidmi co se chovají/cítí staří, je více plánováno než náhodně shodné. Nekoukejte na tradice, odřízněte se od kořenů. Pro nás jsou životy Johna Lennona a Sida Viciouse zredukovány na sampl. Je to to samé, jako stotisíc dolarový zvukový efekt, který jsi vytáhnul z videa zadarmo. Prázdná generace může být překryta každých dvacet let. Také si myslím, že každý mého věku by se měl bát toho, že pokud se nic nestane, ty co se dnes narodí nám brzy uřežou hlavy…(…)

Není uměním pro nezávislý label odporovat tlakům systému (ačkoliv tento postoj musím respektovat a podporovat). Není to o tom, získávat více moci skrz prodávání více nahrávek, děláním ústupků s průmyslem a médii (jako třeba radio verze). Skutečně si hnusím tuto potřebu moci – vždy jsem to odmítal. S DHR je to jiné, než to někteří kokoti líčí. Když je moc definována penězi, nemůžeme ignorovat fakt (protože prodáváme více nahrávek než kdykoliv předtím) že moc je dávána nám. Chovat se tak by bylo stejně cynické jako Bruce Springsteen, který žebrá o navrácení j eho důvěryhodnosti tím, že nosí džíny dělnické třídy. Nebo jako Jeff Mills, který se (navzdory hudebnímu směru) chová jako kdyby nebyly žádné rozpory v rave scéně, protože jako DJ nestojíš na pódiu?

Jak se dá zničit či navrátit tento proces, kterým na nás tlačí současné struktury (vypadá to, že se to děje pokaždé z důvodů sebezáchovy, “tady je víc peněz, vemte je a buďte zticha, staňte se jedním z nás”. Mnoho rebelských rockových skupin selhalo, nebo bylo pohlceno tímto stylem…). Snad skupiny jako R.A.F. (red army fraction) si musely zodpovědět ty samé otázky v určitém bodě, jestli vskutku chtějí podporu většiny společnosti, jak po ní vždy toužili. K předejití zneužití moci, která jim byla dána po glorifikaci jejich osob, která se děje vždy poté, kdy lidé dělají něco pro jiné lidi. Vážně si myslím, že přesně v tomhle bodě se moc musí vědomě rozdělit, dostat dál mezi ostatní, třeba nové lidi, kteří to nevzdají, nebo staré, kteří jsou toho vskutku hodni. Nezajímáme se o hvězdnou slávu, i když (abych byl upřímný) občas je docela lichotivá. Ti co se povyšují nad ostatní se vystavují nebezpečí, že budou oběšeni na místě…(…)

Pocházíme z Berlína. To primárně znamená žádný rádio, žádný cool fanziny, kurva nic, a tohle všechno jsme stvořili!!! Nesnáším lidi, co mi povídaj, že nemůžou sehnat naše desky ve městě, kde bydlej. To není jen o nakupování desek!!! Je to jak říká Carl Crack (ATR MC): MY MÁME KURVA TU MOC! Lidi co nás zkoušej soudit..myslim že si můžou políbit prdel… Nevědí, o co de doopravdy. Existuješ jenom když myslíš a děláš!!! Digital hardcore je nový. Něco takovýho se tady ještě nedělo, a tak maj lidi problémy vysvětlit to, tak to zkus a porovnej. To není jenom punk, každej by to měl vědět, punkové nikdy nekontrolovali tu energii, měli ji jen občas a pak to odešlo. BANG!!! Byli pohlceni mainstreamem. Ale to tady nemáme.

Protože my na mainstream útočíme!!! Underground a mainstream, ty termíny! Co dneska reprezentují? Mainstream už není to, co by si většina lidí svobodně vybírala, je to to co nám vnutí média, vlády, korporace. Ti se bojí té změny u moci. Jako The Illegals, v roce 1998 vzali naše duše, naše rýmy, loga . Použili jsme DHR Blitzkrieg strategii! Když někdo neotevře dveře, tak do nich vběhneš, chápeš? Skoro každej na týhle planetě k tomu má přístup, je to možný, někde možná snadněji, ale je to možný!

Jestli underground znamená jenom bejt jinej než mainstrem, to nestačí, to je jen začátek! UNDREGROUND MUSÍ ÚTOČIT NA MAINSTREAM, ZNIČIT TO!!!

Protože my směřujeme ke společnosti, kde lidé respektují lidi, kteří jsou jiní.