Základní zájem ve vesmíru není zlo, nýbrž nevědomost. Jsou-li členové druhu v nevědomosti, která se týká jejich skutečné totožnosti, jsou mnohem snáze manipulovatelní a svedení dočasnou iluzí HEPČ (hmota, energie, prostor, čas). HEPČ vesmír je nejvíce vnějším pohledem na vesmír a ti, kdož ztotožňují tento vesmír se svým pravým domovem žijí v nevědomosti. Právě z tohoto nedostatku poznání vzniká představa zla, které je projektováno do charakterů, energií a motivů. Zlo je ve své podstatě pouhým zlomkem uvědomění a z tohoto částečného uvědomění si nosič duše jakéhokoliv druhu odvozuje chování, jež nazývá zlem. Zlo, jehož původ by byl v Prvotním zdroji, neexistuje. Není to entita energie ani inteligence. Je projevem nevědomosti, nic víc. V tomto kontextu se Lyricus zabývá zlem, ale neobává se jeho moci nebo vlivu, protože zlo není řízené a souvislé, tak jako ti, kdož jsou spojeni s Prvotním zdrojem. A navíc zlo má potíže především samo se sebou více než s Prvotním zdrojem a jeho projevy. Proto se Lyricus dívá na zlé úmysly druhu či jednotlivce se soucitem a upřednostňuje pomoc vedoucí k objevu Velkého portálu. V terminologii Lyricusu znamená zlo odpor ke stezce uvědomění - speciálně k Velkému portálu. Odpor proti objevu Velkého portálu a propagaci neinformovaných entit, které touží po osobní moci a obávají se, že osvícení celého druhu způsobí jejich pád. Zlo má kořeny v hlubinách individualizovaného vědomí, a je proto snadno vymýceno, když se individuální vědomí ztotožní s lidským druhem.

Otázka 1:

Jak vznikají nové druhy - jako je lidský?

Odpověď:

První oživení prvního nosiče duše je velmi klíčová záležitost v životě planety. Souvisí s mýty o stvoření, které zdobí historické záznamy druhu. Je to přizvání vědomí duše do fyzické a mentální membrány na planetě nesoucí život, co zakládá vznik druhu. Tento proces je vždy vyvolán a průběžně kontrolován Centrální rasou, příslušníky řádu Lyricus. Je pečlivě vybrána planeta schopná nést život a potom jsou prozkoumány její schopnosti nést vyšší formy života. Pak je přizpůsoben nosič života, aby byl schopen fungovat v daném prostředí. Jakmile je matrice nosiče života připravena, začíná se experimentovat s vtělováním duší z Lyricusu, jehož příslušníci jsou schopni se vtělit a oživovat mnoho nosičů duše najednou. Z těchto experimentálních dat jsou vyvozeny nezbytné úpravy nosiče a teprve potom je provedeno první oživení. Tento základní proces mohl být uskutečněn zhruba na 32,7 trilionu planet v sedmi supervesmírech. Vždy, když jsou tyto skutečnosti na planetě zveřejněny a příslušníci druhu je studují, jsou velmi překvapeni velikostí tohoto čísla. Přijetí objevu Velkého portálu se děje bez údivu. Jen malé procento z těchto planet schopných nést život jsou vhodné pro humanoidní typy nosiče duše. Tento typ nosiče duše je však v sedmi supervesmírech dominantní. Od počátečních experimentálních fází až po okamžik, kdy je druh sjednoceným vědomím oddaným holografické pravdě Prvotního zdroje, celou tu dobu vedou ruce Lyricusu neochvějně nosiče duše daného druhu k Velkému portálu. Lyricus dává zpočátku instrukce jednotlivcům, aby bylo zabráněno místním poruchám, ale jen do té doby, než je stanoven jasný směr organizovaného vzdělávání nosičů duší.

pokracovanie: UČITELÉ LYRICUSU A JEJICH PŘÁTELSTVÍ K LIDEM (pdf) (suvisiace informacie: http://www.lyricus.cz/ viac: http://vzestup.stesticko.cz/wm/index_wm.html)