Kvantová mechanika je jednou z největších záhad moderní vědy. Předpovědi vědy poprvé získaly pravděpodobnostní charakter. Laplaceův princip determinismu byl vyvrácen. Pro systémy jako počasí, zemětřesení, hrací kostky a samozřejmě pro lidské chování věda není schopna přesně popsat stav systému ve vzdálenější budoucnosti. Naopak moderní kosmologie začala využívat některé filozofické předpoklady. Autor článku [X1] je přesvědčen, že moderní věda nikdy nebude schopna všechno vysvětlit a že nikdy nebude vybudována fyzikální "teorie všeho". Všechny vědecké výzkumy vycházejí z běžného smyslového vnímání, které považuje fyzikální vesmír za samostatnou entitu nezávislou na pozorovateli. Pouze díky pozorovateli lze realitu vnímat. Přitom však lidská mysl není ve vědeckých teoriích obsažena. Autor článku [X1] se proto domnívá, že v samotných základech našeho poznávání přírody se nachází závažná chyba. Neměli bychom zapomínat, že lidská bytost (lidská mysl) je součástí přírody a podstatnou komponentou našich pozorování. Aby věda překonala současnou krizi, vědci by měli do svých teorií zahrnout také reálného pozorovatele.

Musí dojít ke změně samotných základů vědy. Musíme plně porozumět metodám vědeckého zkoumání, které jsou založeny pouze na smyslovém vnímání. Veškerý vědecký výzkum vychází z běžného smyslového vnímání, kdy vnější svět považujeme za entitu zcela nezávislou na naší existenci a našem pozorování. Ve vědě stále oddělujeme reálného pozorovatele od pozorovaných objektů a jevů. Avšak veškeré vnímání vyžaduje pozorovatele, který pozoruje daný jev nebo událost díky svému spojení s realitou. Neexistuje žádná fyzická část lidského mozku, která umožňuje pozorování, ale existuje jemná entita v pozadí - lidské vědomí a mysl. Lidská mysl je vykonavatelem, pozorovatelem, který interpretuje zprávy shromažďované mozkem z vnějšího světa prostřednictvím smyslových orgánů. Díky tomu vědec přijímá nebo odmítá existenci nějakého objektu nebo jevu.

zdroj