Velká pyramida byla postavena na 30° s.š. Tato zeměpisná pozice je sama o sobě čímsi vyjímečná a dávní stavitelé ji nezvolili náhodně. Z tohoto výhodného místa jsou vzdálenosti ke středu (geocentru) Země i k severnímu pólu stejné. Tuto skutečnost si můžeme dobře představit pomocí rovnostranného trojúhelníka s vrcholy ve středu Země, na severním pólu a na 30 stupni severní zeměpisné šířky.



Přesná pozice pyramid je 29°58'51"N; 31°9'0"E, to je přibližně 1,5 km jižně od 30. rovnoběžky. Existuje několik teorií vysvětlujících půdorys pyramid v Gíze. Je dobře zdůvodněno, i když archeology dodnes neuznáno, že se dávní stavitelé pokusili stavbami zachytit obraz významného souhvězdí – v tomto případě jde o pozemský odraz postavení souhvězdí Oriona v době 10 500 př.n.l. Avšak tento „detail“ nebeských pozic zachycených gízskými pyramidami se vedle dalšího znovuobjevení jeví skoro banální.

První znovuobjevení, 1864

Skotský královský astronom Charles Piazzi Smyth publikoval v roce 1864 objev popisující zakódování přesných geografických znalostí v pyramidě. Zda tento originální objev udělal sám Smyth, jeho současník Joseph Weiss nebo John Tailor, není známo. V každém případě, Egypt je zobrazen jako zeměpisný střed veškerého zemského povrchu již na prastarých mapách!



Druhé znovuobjevení, 1973

Vědci v devatenáctém století neměli přístup k detailním celosvětovým mapám založeným na satelitních radarových datech, neměli k dispozici ani výkonné počítače potřebné k přesnému určení zeměpisného středu. První přesné výpočty provedl Andrew J. Woods, fyzik ze San Diega, až v roce 1973. Velmi nákladný výpočet za využití nejlepších počítačů světa tehdy financoval „Institut pro výzkum Stvoření“. Výsledkem byl nový středobod na pozici 39°N 34°E, 500 km severně od Gízy poblíž turecké Ankary. Tím byl původně předpokládaný střed země v Gíze vyloučen, i když odchylka vzhledem k obvodu Země činila jem něco málo přes 1%.

Matematický vzorec světa

S novým výpočtem založeným na aktuálních mapách jsem byl schopen blíže specifikovat Woodovy výpočty. Je to opravdu tak, současné geografické centrum Země skutečně leží na souřadnicích 40°52'0"N; 34°34'0"E v dnešním Turecku.

Mimochodem, na stejné zeměpisné šířce v Cydonii na Marsu byla vyfotografována 1,5 km dlouhá skalní skulptura, známá jako Tvář, s pěti velkými útvary po stranách, které připomínají pyramidy.

Třetí znovuobjevení, 2003

Nejnovější výpočet je založen na digitálních výškových mapách ETOPO2 s bodovým rozlišením 3,7 km (bod na povrchu). Použitím jednoduché numerické metody pro přesné zjištění geografického středu může výpočet na současných PC trvat jen několik minut.

Potopa NOAA

Kam se přesune střed Země, pokud hladina moře poroste? Výsledek je překvapující. Jak je vidět na mapkách ( obr.4 a 5), ideální střed Země se s rostoucí hladinou obloukem posunuje z Turecka na jih, ke skalní plošině v Gíze. Pomocí programu NOAA jsem zvyšoval hladinu moře po deseti metrech, krok za krokem. Mapka ukazuje navýšení mořské hladiny o 178 metrů nad současnou úroveň. Při použitém rozlišení 3,7 km leží nový střed pevnin po navýšení hladiny o 178 metrů na souřadnicích 30°0'0"N; 31°10'0"E , což je pouze 2 km od gízských pyramid. Zdá se, že jedna ze záhad je vyřešena. Pyramida se nachází v zeměpisném středu zemského povrchu jen za jistých specifických podmínek.

---

Navýšení mořské hladiny o 178 metrů, to je nová překvapující informace. Podle klasické geologie k tomu mohlo dojít kdysi před milióny let. Přesto má zjištěné navýšení hladiny přímý vztah k našim pyramidám.

Druhá pyramida



Nyní si zaspekulujme a soustřeďme se na Chefrénovu pyramidu, zejména povrch stěn v její horní čtvrtině, kde zbyly pozůstatky původního vápencového obložení. Spodní vodorovná hranice obkladu je ve výšce 178 metrů nad současnou úrovní moře! Jde jen o podivnou shodu okolností? Tvar spodního okraje obložení je deformován způsobem připomínajícím působení vodní eroze, jako když vlny narážejí na příkrý břeh. Je těžké si představit, že pyramida takto byla postavena záměrně. Je to samozřejmě jen spekulace, ale v jednou starém textu řeckého dějepisce Herodota je skutečně zmínka o pyramidách čnějících nad vodou. Také povrch nedaleko stojící Sfingy je viditelně narušen vodní erozí – a v našem případě by byla úplně pod hladinou. Při tak vysoké hladině by čněly asi 33 metrů nad vodu pouze dvě z pyramid. Z těchto umělých ostrůvků bychom pak viděli novou pobřežní linii, vzdálenou jen pár kilometrů jihozápadně.

Pyramidy v Gíze

vsetko nam to pekne zapada.. dalsie suvislosti do mozaiky!