SVOBODA A CZECHVZTEK


Jako nadšený posluchač technohudby (dokonce i občasný tanečník) a přímý účastník (nejen) letošního Czechteku cítím naléhavou potřebu předat „těm ostatním“, tedy lidem, které podobná hudba ani akce nezajímají, jeden důležitý vzkaz. Nedávnou „bitvu o Czechtek“ jsme neprohráli už jenom my, kteří na něj jezdíme – tentokrát jste prohráli i vy, kteří s ním zdánlivě nemáte nic společného. Řeč je samozřejmě o sobotním policejním zásahu, který můžeme doprovodit nejrůznějšími adjektivy, např. brutální, nezákonný, nepřiměřený, ale zejména a hlavně úplně zbytečný.
Technopárty na cizí louce, na kterou se vydá několik desítek tisíc lidí, může v mnoha ohledech leckomu připadat problematická. Policie například často upozorňuje na konzumaci drog – bylo by směšné pokoušet se to vyvracet, ale člověk, který akci zná pouze z televizního zpravodajství, by měl též vědět, že už na první pohled jsou nejběžnějšími drogami ty legální, čili teplé pivo z kelímku a krabicové víno. Až na druhý pohled se člověk může setkat i s hojnou konzumací čehokoli jiného, vždy jsou to však látky, které odborníci označují jako měkké drogy, prostě hulení a halucinogenní pilule nebo tripy. Označovat technaře za narkomany nebo hledat na louce po akci stříkačky je pitomost, přestože většina médií tento stereotypní a nepravdivý obraz ráda přiživuje. Když už jsme u médií – snažně prosím novináře, aby nepoužívali nesmyslný termín „nepovolená technopárty“. Všichni přece víme, že shromáždění se u nás pouze ohlašují a nikoli povolují.
Ochránci přírody zase poukazují na haldy odpadků, které s sebou nesporně každá taková akce přinese a zatímco u ohlášených koncertů či festivalů se pořadatel dopředu zaváže po návštěvnících uklidit, tady po sobě účastníci uklízejí v rámci možností sami a dobrovolně, dostanou-li k tomu samozřejmě šanci. Neuklízejí jistě všichni, ale dostatek zodpovědných lidí se vždycky najde. Myslím, že i v tom se projevuje ta tajuplná ale fungující filozofie Do It Yourself (Udělej si to sám), jejíž neuchopitelnost může všelijaké plniče cizích úkolů dovést k nepříčetnosti.
Coby zapálený liberál jsem se v úvahách vždy nejvíce zaobíral problémem zásahu do cizích práv, v tomto případě zejména rušením nočního klidu a nedotknutelnosti soukromého majetku. Připomeňme si však v tomto kontextu vztah většiny našich politiků k těmto hodnotám a nejrůznější vyvlastňovací zákony či jejich návrhy z posledních let! Přiznám se, že vždy jsem nakonec došel k závěru, že hodnoty, které Czechtek nabízí a dává, daleko převažují nad několika probdělými nocemi pár desítek či stovek místních obyvatel nebo pošlapaná louka, kde už příští léto nebude nic poznat.
Asi bych měl konečně prozradit, co mi Czechtek nabízí a dává. Věřím v to, že pokud je člověk svobodný uvnitř, nezáleží moc na tom, co se děje s jeho tělesnou schránkou a nakolik trpí jeho svoboda „vnější“. Na Czechteku dochází k ideálnímu splynutí – účastníci jsou většinou svobodní a svobodymilovní lidé, kteří se v určitý čas na jednom místě sejdou, aby se svobodně i chovali. Pro každého to znamená něco jiného, někdo celou dobu pouští hudbu, někdo ji poslouchá, další tancuje, poskakuje či křepčí, jiní popíjejí, pouštějí draky, povídají si, žonglují nebo vaří, některé párečky tam prostě přijedou na dovolenou a chovají se jako v chorvatském kempu. Nikdo se ovšem nikomu neposmívá, do nikoho se nenaváží, všichni se k sobě chovají strašně hezky a slušně (dle možností svých zvyklostí a výchovy), člověka napadá, že kdyby se takhle k sobě chovali lidi v pražském metru, tak by se v téhle zemi dalo žít. Tolerance, solidarita a radost v takové koncentraci, že to bere dech, nabíjí energií a optimismem. Přísahám, že jsem nikdy neviděl jediný incident či konflikt, a to snad dokonce ani mezi psy, kterých je zde rovněž požehnaně.
Letošní Czechtek byl jiný. Velmi malý, komorní, tichý – policisté zavčas vypátrali místo konání a rozhodli se nikoho tam nevpustit. V desetikilometrové koloně na D5, kterou způsobili tím, že odmítli přijíždějící účastníky vpustit na pronajatý pozemek aniž by sami věděli, kde má hranice, uvízlo a trpělo vedrem a ztrátou času i mnoho „těch ostatních“, tedy vás, kteří byste si za normálních okolností celé párty všimli na několik vteřin z okénka auta při jízdě po dálnici. Policisté byli posléze přesvědčeni, že prostor je hermeticky uzavřen. I přesto se na louku postupně různými cestami dostalo několik tisíc lidí, někteří dokonce i v autě. Byly to často dobrodružné a někdy i nebezpečné situace, při téhle bojovce jezdily auta i autobusy v noci po polích, hledaly se nejrůznější skuliny, jedna skupinka dokonce odstranila část plotu dělící louku od dálnice a odhadem stovce aut se podařilo sjet přímo na louku zatímco okolo svištěly kamióny k německým hranicím. A celé toto mnohdy zábavné cvičení organizovala Policie ČR, která má dbát o bezpečnost občanů a plynulost silničního provozu. Volání svobody je ovšem opojné, je to ta nejsilnější droga, která se na Czechteku konzumuje. V sobotu jsme se ovšem nejen my, ale celá společnost dozvěděli, že byla zařazena na seznam zakázaných látek.
Do výše popsané idyly, umocněné ještě krásným počasím, přišli znenadání těžkooděnci v černých uniformách a na nebi se začaly hromadit temné mraky. Policisté utvořili dlouhý kordon a pomalu pochodovali napříč loukou. Jako zastrašovací prostředky zvolili dělobuchy a vodní děla. Slzný plyn jsem na vlastní oči nezakusil, ale věřím, že jej tam měli někde v záloze. Dalším psychologickým momentem vyjádření své absolutní převahy a bezmoci protivníka nebo spíše oběti byla v drtivé většině zakrytá identifikační čísla, čímž je už dopředu řečeno „mě za nic nepotrestají i kdybych ti provedl cokoli a natočilo to deset kamer“. Kromě toho je to samozřejmě porušení zákona, ale na to už jsme si u policistů přece dávno zvykli.
Sám zákrok se brzy proměnil v regulérní bitvu, ve které bylo předem jasné, kdo zvítězí, šlo jen o to nedat kůži a kus občanských svobod lacino. Policie bude jistě argumentovat útoky ze strany technařů, vzduchem létaly větve, láhve plastové i skleněné, účastníci se bránili, bránili se statečně a měli na to právo. Ze strany policie šlo o svévolný a ničím neomluvitelný útok proti lidem, kteří se ničeho nedopustili. Společenská nebezpečnost neohlášené technopárty se blíží nule a policie je tak v pozici chlapíka, bránícího svůj sad kulometem proti pár klukům, kteří mu lezou na třešně. Je jasné, že se naše akce leckomu nelíbí a je přesvědčen, že společnost se musí bránit – v tomto případě se ovšem dopustila trestného činu nepřiměřené obrany. Jsem zvědav, jak dopadne rozplétání právnických uzlů a kliček, zda se vůbec kdy dozvíme, jestli jsme tancovali na legálně pronajatém pozemku nebo omylem o kus vedle, každopádně kromě směšného nařčení z poškozování cizí věci (zanedbané a zaplevelené louky), kterých jsem se nedopustil ani já ani drtivá většina ostatních, neměla policie jediný důvod k tomu, aby mlátila lidi a vyháněla je pryč. Z tohoto pohledu byl zákrok nezákonný a proti nezákonnému jednání je třeba se postavit. Čekala snad policie partu gándhíovských pacifistů nebo zbabělých čecháčků, jejichž jedinou zbraní je slza v oku a zatnutá pěst po celých 40 let nadvlády rudých vrahů?
Nechci rozebírat způsob zásahu, který mi ze všeho nejvíc připomínal bitvu o Palác kultury během zasedání MMF – tam však byla situace opačná, pamatujete? Policisté dostali za úkol něco bránit a zasahovali (s velkými taktickými chybami) proti útočníkům. Zde se bohužel nejvíce nabízí paralela s Palachovým týdnem v lednu 1989, kdy policie brutálně útočila na lidi, kteří si už konečně chtěli žít po svém.
Je mi nekonečnou záhadou, že zejména bývalý disident Bublan má tak krátkou pamě? a nevzpomene si, že obušek a vodní děla jsou pro boj proti svobodě nepostradatelné a dá se s nimi často i vítězit... ale vždy pouze dočasně. Bezcharakternost a zrůdnost politické objednávky celé akce premiérem Paroubkem s vidinou několika usmolených předvolebních bodů u „slušných a spořádaných občanů“ je naprosto zjevná, měli by však oba nést plnou politickou zodpovědnost a učinit pokání, aby se ráno mohli podívat do zrcadla. A já všechny slušné a spořádané občany prosím a vyzývám, aby přestali věřit politikům, kteří nechají bezdůvodně mlátit lidi. Včera jsme to byli my, už zítra můžete obětí být i vy. Svoboda je nedělitelná, potřebujeme ji všichni a zatím držíme v ruce celý krajíc – nenechte si namluvit, že se nic neděje, když té „zfetované bandě“ kus ulomíme. Za chvíli i na vás zbude jen pár drobků.
Naznačil jsem, že freetechno komunita jsou lidé schopni tolerance i domluvy, „vy ostatní“, alespoň doufám, že většina z vás, také. Pojďme se domluvit, že nás budete pár dní v roce tolerovat a my vám za to dáme pocit, že jste tím udělali i kus pro svoji vlastní svobodu, férová nabídka, ne? Mlátit děti ani dospělé lidi není přece řešení, zvláště u někoho, kdo se umí a bude bránit a jde mu o to nejcennější, co má.
A tak volám z plných plic: A? žije CZECHTEK 2006!



Radim Špaček