PRAHA 2. srpna 2005 | 07:35 Jestliže na mne redaktor LN pan Kubita útočí s obžalobou za údajný masakr policejních těžkooděnců proti tančícím a zpívajícím dětem, pak nemohu než pochybovat o jeho dobré vůli k objektivnímu hodnocení situace.

S tvrdým jádrem inspirátorů technoparty jsou trpké zkušenosti v celé Evropě. Žádné tančící děti to nejsou. Věci je nutno nazývat pravým jménem, tím spíše, že jsou mezinárodně, a také u nás, jak politologicky a sociologicky, tak policejně a zpravodajsky dokonale dokumentovány. Toto jádro tvoří nebezpečně posedlí lidé s anarchistickými sklony, přitom mezinárodně propojení. Provokují masivní, alkoholem a drogami přiživované silácké demonstrace proti pokojné společnosti (i když ty jsou spojené například i s emocemi vyznavačů tvrdého rocku). Logice těchto násilníků odpovídá i systém pořádání jejich party.

Přes internet a mobilní sí? se informují tak, aby se jejich zahraniční skupiny i domácí organizátoři, křižující zemi ve velkých automobilech, dozvěděli o utajovaném místě konání v okamžiku, kdy jsou schopni velice rychle vyrazit.

Násilí zabaleno do romantického dobrodružství
A to tak, aby se jich po hodině shromažďovaly již tisíce a žádné pořádkové síly tomu nemohly zabránit. Samozřejmě, že to vše má obal romantického dobrodružství a hudebního nadšení, na které se nachytají tisíce noviců, kteří to chtějí zkusit.


Jak to potom probíhá, už přitom víme: to není hudební nadšení, ale spíše se to podobá rizikovým adrenalinovým aktivitám, které s pomocí alkoholu i drog dokáží vytvářet nebezpečné situace pro své okolí včetně dalších tisíců mladých, kteří přicházejí s nejlepší vůlí se bavit. K tomu připojme terorizování obyvatelstva hlukem, špínou a dalšími útrapami, a to v celém okruhu sousedících obcí, jimiž tyto karavany projíždějí, a o těch v přímém sousedství nemluvě.

Přitom nutno také počítat s narušováním životního prostředí, i elementární hygieny, rizika šíření AIDS, žloutenky, salmonely atd. až po zamoření celých lokalit odpadky. Těchto zkušeností je v mnoha našich obcích více než dost.

Cožpak všichni tito naši spoluobčané nemají právo na spánek, výchovu dětí a bezpečí? Proto ve všech západoevropských zemích policejní sbory proti těmto divokým party nekompromisně a velmi tvrdě zakročily a vytlačily je ze svých území. Ve Francii, Anglii a jinde byla přijata nekompromisní legislativa proti každé neohlášené hudební akci a stanovující přísné podmínky hlučnosti, hygieny atd., jež musí pořadatelé garantovat.

Proto začaly technoparty směřovat k nám a v minulých letech byla naše policie příliš tolerantní a nedokázala jim zamezit. Po nelehkých dnech, které okolní osídlení muselo vytrpět, pak opozice vše dramatizovala proti policii a následky se řešily celý rok.

Tentokrát se poprvé této divoké akci podařilo zabránit. Ovšem i za cenu veřejných i soukromých škod (jen v obci Přimda jsou odhadnuty na 600 tisíc korun), a zejména i za cenu řady zranění. Na straně policistů je zranění nejvíce - na padesát osob, přičemž agresivní útoky vyvolali přívrženci party. Policie je vytlačovala a bránila se. Nakonec ubránila jak sebe, tak celé široké okolí, a tím dala najevo, že jsme spořádaná, demokratická země, která dokáže své občany ochránit před divokými výtržnostmi.

Srovnání s SNB je nemístné
Taková jsou fakta a jakékoliv paralely s předlistopadovým režimem, praxí SNB, a dokonce listopadovým útokem SNB proti studentům jsou nemístné. Je to v podstatě urážka našich občanů, kteří v listopadu 89 vyšli do ulic s ušlechtilým lidským poselstvím, a každá analogie se současnou zběsilostí mladých anarchistů je naprosto nekorektní a účelová.

Pořádkové akce policie nelze stále politizovat, ti lidé konají svoji služební povinnost, slouží zákonu a ochraňují veřejný pořádek v zájmu všech spoluobčanů. Proto se důrazně ohrazuji proti současné politické kampani, eskalované ODS, do níž se zapojují i různí novináři, a jak se zdá, připojuje se i pan prezident. Pomíjím přitom osobní invektivy pana Kubity parafrázující Gottwalda aneb "Jak jsem se jel učit do Pekingu, jak zakroutit demokracii krkem," atd.

Premiér nemůže být alibista a musí rozhodovat jasně a včas. Zajisté, mohl jsem "být na dovolené" (konec konců od soboty na dovolené jsem) a nechat pana ministra Bublana konat s tím, že "pak uvidím", ale to rozhodně není můj styl. Jestliže ministr koná v zájmu veřejného pořádku a podle demokratických zákonů, má mít oporu v celé vládě, i jejím premiérovi.

Ne, nebyla a není to příjemná situace. Žádné silácké zadostiučinění nemám, pouze trpké vědomí splněné povinnosti. Trpké proto, že současná hysterická reakce pravicové opozice, včetně některých novinářů, vzbuzuje úžas, kam až může vést odmítání politické spoluzodpovědnosti za udržování každodenní, všední demokracie a pokoje v této zemi.


Jiří Paroubek, předseda vlády