Jednou jsem takovymu jednomu slepci dala poradnou facku. A vylecilo to me i jeho. Ale nebyla to obycejna facka. Byl to uplne magickej moment, kdy uz fakt nebyla jina pozitivni cesta. Stala jsem proti nemu a vedela, ze to proste musim udelat, ze on potrebuje ranu a ja potrebuju tu ranu dat. Rukama mi proudila obrovska energie a ja se nakonec fakt odhodlala a vsi silou ho uhodila. Pak jeste podruhy a potreti. Uplne se me bal, couval.. Jeste jsem ho nakopla, otocila se a odjela. V tramvaji mi pak tlouklo srdce jak o zavod a vubec jsem nechapala, co se stalo, myslela jsem na to, ze ted uz se mnou asi nikdy nepromluvi.. druhej den mi psal, ze mi moc dekuje.. :)