Astrál
Klíčový pojem hermetismu a celého okultismu vůbec. Vyjadřuje totiž v běžných podmínkách vnímatelného světa nevnímatelnou substanci, která je skrytou dymenzí jsoucna. Svět fyzických věcí a jevů, v němž člověk žije, a který vnímá, je jeho odrazem. Někteří okultisté pojem astrál příliš úzce ztotožňují jen s astrálním tělem člověka. V astrálu se preformuje, uchovává, ale také odráží veškeré psychofyzické dění vnímatelného životního prostředí. V indické teosofii je astrál nazýván Káma-lóka a je chápán také úzce především jako svět vášní a přání. Staří Egyp?ané znali rovněž astrál, ale používali hlavně pojmu Ka pro označení astrálního těla člověka: věčný život si představovali jako život tohoto Ka v astrálním světě. Kabalisté nazývají astrální svět Nefeš. Paracelsus jej nazýval " evestrum ". Astrál je dynamickým či energetickým zdrojem veškerých forem života a je tak univerzálním zdrojem či rezervoárem veškeré tvořiosti, která se projevuje ve vnímatelném světě duchovními a fyzickými výtvory. V tomto smyslu je také prostředníkem mezi světem idejí a světem fyzického bytí. Papus říká, že astrál je vazbou mezi principem věcí a věcmi samými. Astrál není prostorově lokalizovanou krajinou a není světem ležícím vně světa fyzického. Každá entita fyzického bytí a psychického dění má svoji astrální dimenzi; vše psychofyzicky jsoucí má svouji astrální rovinu. Astrál je tedy bezprostředně spojen s věcmi a jevy samými a je jejich běžnými smysly nevímatelnou stránkou. Astrál má intermediální charakter : vše má svou genezi nejprve ve světě božských idejí (principů), které se jako negativ promítají v rovině astrálu, kde dostávají zvláštní " astrální formu ", která se pak v našem vnímatelném světě projeví jako forma fyzická. Život těchto fyzických resp. psychofyzických forem se pak promítá zpět do astrálu a tvoří zde pověstnou " astrální kroniku života ", z níž zvláštním způsobem nadané osoby jsou s to " číst " minulé i budoucí děje. Astrál je současně velkým rezervoárem života, v něm jsou jeho transcendentní kořeny, astál život jako fyzický jev vydává i pohlcuje.

Astrální bytosti
Všechny astrální útvary lze chápat jako bytosti, protože jsou nadány pohybem, určitými sklony a určitou mírou inteligence.Jsou vlastně předobrazy všech forem života na této Zemi a současně z života těchto forem vznikají. Tak např. každé psychické hnutí, a? už je to myšlenka nebo pocit, vytváří astrální útvar, tj. astrální bytost, která žije ve vazbě na svého tvůrce a současně ve vazbě na afinní astrální útvary.

Astrální obraz
Veškeré události jsou zaznamenány v magnetickém světle, pronikajícím a obklopujícím zemi, a to ve stavu obrazů, ustálených v tomto světle a jako ono více zářících. Tyto obrazy mohou být přitahovány k pozitivním snímkům, které se otiskují v astrálním ovzduší jedince nebo místa, kde obraz byl vytvořen, běží-li o události minulé, nebo kde se teprve vytvoří, běží-li o události budoucí .... Astrální obrazy jsou spatřovány buď ve spánku, nebo ve stavech somnabulních nebo v extázi, popřípadě též zcela vyjímečně též za bdělého stavu. Astrální obraz může představovat bu?o celý výjev, nebo sled několika výjevů (zřetězená cliché), konečně pak jediný předmět nebo osobu.

Astrálí světlo
Název pro nevnímatelnou dynamickou subsatnci astrálu, která tvoří životní prostředí astrálních bytostí a je zdrojem života na psychofizické úrovni. Po vzoru kabalistů je Eliphas Lévi nazýval " velkým hadem " a Paracelsus " siderickým světlem ". S. de Guaita (Chrám Satanův) charaktrerizoval astrální světlo jako " ono neúprosné fluidum ovládjící pudy, všesvětový roznašeč elementárního života, osudový působce narození i smrti, závoj Neviditelna, za nímž se skrývají různé hierarchie Movností, jimž slouží zároveň závoj i za nositele. Tato bytost hyperfyzická - sebe nevědomá (...)". Astrální světlo je základní magické agens, je prostředkem všech všech operací magie, vše co mág činí, činí jeho prostřednictvím. Astrální světlo se směřuje a dynamizuje prostředky ceremoniální magie, přičemž se uplatňuje zákon " Hermových vah " : negativní čin indukuje též pozitivní důsledky a naopak. Základním prostředkem dynamizace astrálního světla je obě?. Papus vidí astrální světlo jako klíč ke všem tajemstvím a uvádí jeho názvy : telesma (Hermes), had (Mojžíš), azoth (alchymisté), magnetismus (Mesmer). Martinisté a Eliphas Lévi zavedli název astrální světlo. Pohyb astrálního světla a jeho dva proudy symbolizuje " Hermova nebo též Merkurova hůl " či Caduceus.