Takzvaná globální válka proti terorismu neexistuje, prohlásil minulý týden vysoce postavený důstojník australské armády v projevu, který zpochybňuje dnešní konvenční politické pravdy.

Ve svém přímočarém projevu, brigádní generál Justin Kelly odmítnul některé ze základních doktrín II. Irácké války a války proti terorismu, když prohlásil, že "válečná" část těchto válek je zaměřena na dosažení politických cílů, a že terorismus je pouze taktikou k dosažení těchto cílů. I když jak Irácká válka, tak válka proti terorismu byly podníceny globálními událostmi, v obou případech šlo nakonec v zásadě o operace proti povstalcům, probojovávané pouličním bojem na lokální úrovni. To vyústilo v situaci, kde australští vojáci v bojují a budou bojovat stale více v městském prostředí. V ve svém projevu na konferenci Joint Future Warfighting Conference v australském hlavním městě Canberra 20-21. dubna 2005, brigádní general Kelly, generální ředitel sekce Future Land Warfare na australském ministerstvu obrany, rovněž zmínil, že "předpoklad, podle kterého můžete bombardováním někoho donutit aby myslel jako myslíme my se ukázal být nepravdivým". Vystoupení brigádního generála Kellyho se v tomto ohledu jeví jako přímá opozice k názoru australského ministerského předsedy Johna Howarda z roku 2004, který prohlásil, že "... boje v Iráku představují kritickou konfrontaci ve válce proti teroru ...". Brigádní general Kelly dále řekl, že celé populace jsou v dnešní době odseknuty od svých tradičních kořenů, což v nich podněcuje "...aspirace, které nemohou být bezprostředně naplněny ...". To v nich současně podněcuje hledání identity. Teroristé využívali těchto lokálních záležitostí - jako například etnických válek - k prosazování svých globálních cílů. Z vojenského hlediska, řekl general Kelly, je tedy úkol vypořádání-se s teroristy ekvivalentem bojem s povstalci. Důsledkem situace, ve které se Austrálie v současné válce proti terorismu nachází, je, že budoucí australští budou bojovat stale blíže k lidským populacím, zatímco jejich nepřítel bude pokračovat ve stahování se do komplexního terénu. Úspěch ve vojenských bitvách, jakkoliv důležitý, v budoucích válkách není schopen sám o sobě zajistit vítězství; to přijde teprve tehdy, pokud se podaří získat srdce a mysl místních lidí. Válka budoucnosti bude válkou technologickou, "mimo lidskou kontrolu". V technologii vedení války však není však žádné alternativy k přímému střetu s populací, a k přesvědčení této populace o správnosti vaší věci, řekl generál Kelly. Naše geografická blízkost k asijským populacím nám umožňuje vykonávat vliv na tyto populace, a kontrolovat tyto populace. Umožňuje nám ovládnout přirozené prostředí těchto populací, generovat z takto ovládaného prostředí zpravodajské výstupy, a v konečném důsledku tak přivést konflikt k jeho vyřešení, řekl brigádní generál Kelly. K vedení takových válek bude zapotřebí nový druh vojáka - takový, který je kromě schopnosti zacházet s nejnovějšími technologiemi rovněž vzdělán v "porozumění kulturám" a v citlivosti vůči nim. Brigádní general Kelly řekl, že moderní válka může být definována jako "...konflikt, ve kterém jsou používány násilné i nenásilné prostředky, ve kterém se střetávají mnohonásobné vlivy a mnoho vzájemně se ovlivňujících stran; konflikt, ve kterém znepřátelené strany usilují o kontrolu nad vnímáním světa, chováním, a oddaností lidských populačních skupin. Je zajímavé, že "...vyjmete-li z první řádky této definice násilí, dostanete nikoliv popis moderní války 21. století, ale popis politiky, poznamenal brigádní general Justin Kelly v závěru svého projevu.

Zpracováno podle The Sydney Morning Herald