Jednoho dne roku 1979 zavedly telepatické impulsy Harukawu do jedné oblasti v blízkosti hory Fuji. Tam poprvé Shoichi spatřil vesmírnou loď, která jej pak dopravila na palubu mateřské lodi, kde se mu dostalo poučení od jednoho "Mistra". Potom mu vesmírní lidé ukázali svůj hangár na palubě mateřské lodi a vysvětlili mu, že existují tři typy UFO: mateřské lodě, průzkumné lodě a dálkové řízené sondy. Všechny jsou poháněny elektromagnetickou energií. Mateřské lodě zpravidla zůstávají mimo zemskou atmosféru. Na obrazovce Harukowovi ukázali vnější snímky mateřské lodi, které právě pořídila jedna průzkumná loď z kosmického prostoru a předala je mateřské lodi. Harukawa byl překvapen především tím, že nepoci?oval nejmenší letový pohyb, což bylo způsobeno tím, jak mu vysvětlili vesmírní bratři, že jejich loď má své vlastní gravitační pole.

Tento společný let byl začátkem celé řady zajímavých setkání na palubě vesmírných lodí. Jednou, když letěl v jedné průzkumné lodi o průměru 14 - 15 metrů, mu ukázali velkou černou obrazovku, na níž bylo vidět mnoho svítících čar. Když se jeden z vesmírných bratří postavil před monitor, vytvořily tyto čáry krásný geometrický vzor. Potom požádali Harukawu, aby se on sám postavil před tuto obrazovku. Čáry znázornily žalostný chaos. Jak mu vysvětlili, tento monitor prověřoval myšlenkové kmity. Lidé, kteří mají dobré, klidné myšlenky, produkují jasné vzory na obrazovce, zatímco lidé, jejichž myšlenky nejsou klidné ani silné, vytvářejí chaos. Této obrazovky se rovněž používá k řízení lodi, jak sdělili Shoichimu. Loď má rovněž ruční řízení, jehož se však používá pouze v nouzových případech a také při návštěvách na Zemi, jestliže nízká úroveň myšlenkových kmitů Země interferovala s jejich myšlenkovým systémem řízení. Jednou umožnili Shoichimu, aby loď řídil svými myšlenkami. Na další obrazovce uviděl loď, kterou se právě snažil kontrolovat, v pohledu zvenčí, snímanou z malého, dálkově řízeného kontrolního kotouče. Obrázek ukazoval, že se loď strašně potácela, což však samozřejmě nebylo cítit vzhledem ke gravitačnímu poli. Vesmírní lidé naproti tomu řídí své lodě krásným a zároveň i harmonickým způsobem, jako by byly živé či dokonce jako by byly součástí jejich těla. Po několika lekcích byl nakonec i Harukawa schopen klidně tuto loď řídit. Mateřské lodě však naproti tomu nemůže řídit každý vesmírný člověk; to je vyhrazeno pouze Mistrům.

Když v roce 1979 poprvé vstoupil na mateřskou loď, byl Harukawa ohromen jejími rozměry: V jejím nitru se táhly celé ulice, široké jako bulváry jeho rodného města. Zavedli jej do místnosti, kde na konci oválného stolu seděl Mistr. Shoichi se pokusil pohlédnout mu přímo do očí, avšak podlehl jeho důstojnosti, přímo majestátu, a blížil se k němu se sklopenými zraky. Mistr jej v podstatě naučit tři zákony Kosmu:

1) Vše se opakuje v určitém řádu.

2) Všechno je relativní.

3) Stejné přitahuje stejné, věci s týmiž charakteristikami, toutéž podstatou se setkávají.


"Jestliže si v duchu navždy udržíš tyto tři zásady, nedopustíš se a nemůžeš se dopustit ve svém životě žádné chyby," pravil Mistr.