Dr. Fred Bell z Laguna Beach ve státě Kalifornie je velmi zajímavou a výraznou osobností. Jestliže vstoupíte do jeho terasového domku na tichomořském pobřeží, připadáte si, jako byste se ocitli v laboratoři nějakého alchymisty či bláznivého vynálezce. Dr. Bell je však něčím více. Je to skutečný renesanční člověk, geniální vynálezce a nadaný hudebník, umělec, básník a také kapacita v oblasti medicíny. Je to rovněž muž s pozoruhodnou kariérou. V 16 letech získal tento nadaný pravnuk amerického "pionýra" v oblasti spojovací techniky po absolvování koleje stipendium americké vlády a nastoupil do školy vojenského letectva. Již jako chlapce ho jeho otec, který byl rovněž známým vědcem, bral s sebou do laboratoře a vysvětloval mu své studie důsledků prvních pokusů s atomovými bombami. Ve vojenském letectvu získal Bell specializaci v oblasti služby včasného varování. Jeho úkolem bylo dbát o stoprocentní provozuschopnost radarových zařízení. Proto byl také často povoláván při výskytu UFO, aby prověřil, zda se jedná o skutečné UFO, nebo o radarový efekt. V polovině šedesátých let byl Bell přidělen ke štábu NASA do skupiny okolo Wernhera von Brauna, aby se podílel na projektu, jenž vyvrcholil prvním přistáním na Měsíci 21. července 1969. V roce 1971 se začal probouzet jeho zájem o spirituální procesy, studoval u tibetských Mistrů, kteří se usadili v Kalifornii, a podnikl osobně cestu do Indie a do Himálají. Spirituální trénink, jenž Bell absolvoval pod vedením svých Mistrů, jej očistil a připravil na kontakt s Plejáďankou Semjase.

První "signál" od Semjase obdržel Bell v roce 1971. Tento signál přišel v podobě telepatického obrazu, který se mu neustále objevoval v hlavě, až jej začal zakreslovat. Za pomoci přátel pak byl výsledkem portrét krásné světlovlasé dívky s dlouhými vlasy a úzkým obličejem, která byla Bellovi z jakési neurčité vzpomínky známá. Vzpomněl si pak na svoji poslední inkarnaci, kdy jako archeolog nalezl důkazy návštěvy Plejáďanů v minulosti, dříve než byl zavražděn, a vytušil, že ona žena by s tím mohla mít cosi společného. Trvalo dlouho, než se dověděl její skutečné jméno. Teprve v roce 1980, když si přečetl knihu Wendelle Stevense o kontaktech Eduarda Meiera, si uvědomil, že jeho přítelkyně z Plejád byla tatáž Semjase. Semjase mu sdělila, že pochází z planety Erra. Erra je úrodný, zelený svět, který se zčásti podobá švýcarským Alpám a jehož obyvatelé jsou mistry zahradní architektury. Všude vybudovali fontány, rybníky a vodopády a rovněž jejich hudba dává přednost používání přirozených zvuků, což Bell demonstruje svojí kazetou "The Fellowship" - hudba z Plejád. Plejáďané rádi obdělávají půdu a zabývají se rostlinami, nebo? být blízko přírodě je pro ně cestou, jak být blízko Bohu. Své úsilí zaměřují na poznávání přírodních zákonů a žití v souladu s nimi. Jejich domy a místnosti jsou kruhové, nebo? čtvercové prostory zavádějí přirozenou energii do velmi disharmonických drah, což má negativní důsledky pro lidskou auru. Každý obyvatel planety Erra má své povinnosti vůči obci, v jejímž čele stojí "Vysoká rada".

Jednou v této době zažil Fred pozoruhodnou fyzickou projekci. Cítil, že se ve svém fyzickém těle probudil na palubě vesmírné lodi. Ležel tam s hlavou v klíně krásné světlovlasé Semjase. Teprve touto blízkostí prožil Bell neznámé psychické vrcholné pocity, oživily se a láskyplně uzdravily dávno zapomenuté bolesti z jeho mládí. Jindy, koncem roku 1976, jel Fred Bell spolu se svojí přítelkyní Melanií kaňonem Laguna Canyon. Náhle se objevilo jakési světlo, jasné jako měsíc v úplňku. Světlo ozářilo celý kaňon a jakýsi pronikavě zářící kotouč proletěl po levé straně kolem Bellova vozu. Když se Bell vrátil domů, pocítil potřebu hrát hudbu. Usedl ke své klávesnici a zahrál pomalé arpeggio (arpeggio znamená "klesající", velmi plynulou skladbu na klávesnici). Fred tuto skladbu zaznamenal na pásek, přičemž měl dva svědky, Melanii a Louisu, což byla jeho další přítelkyně. O šest měsíců později přišel do kin film "Nebezpečná setkání třetího druhu", v němž se právě tato melodie používala pro navazování kontaktu s mimozemš?any na Devils Tower ve státě Wyoming.

O vánocích 1980 Semjase prohlásila, že má pro Freda speciální vánoční dárek: na smluveném místě pro něj a jeho přátele předvede ukázkový let své mateřské lodě. Po vánočním večírku v Bel Air pozval Fred své nejlepší přátele do svého obytného vozu. Společně odjeli na výšinu jižně od Laguna Beach. Ve výšce 700 metrů se jim naskytl nerušený výhled na světla San Diega. Za nějakou dobu se skutečně na obloze objevil svítící kotouč a ve vzdálenosti asi tří kilometrů od skupiny zůstal stát ve výši asi 1 000 metrů. Fred se podíval na hodinky: bylo přesně 01.00 hodin v noci, stanovená hodina. Fred se telepaticky zeptal Semjase, proč zůstává tak daleko. Semjase odpověděla, že posádka mu chce nyní předvést pohonný systém "létajícího talíře", a proto se nemůže více přiblížit, nebo? by se skupina jinak dostala do oblasti elektrostatických výbojů lodi. Kotouč potom vyrazil do výšky rychlostí, kterou Bell odhadl asi na 35 000 km/hod. Celý manévr byl pak třikrát opakován, vždy po úplném zastavení. Při pohybu směrem dolů se loď snášela kolébaným pohybem, podobně jako padající list. Při jednom z dalších startů směrem nahoru vytvořila loď světelný závoj podobný polárnímu světlu. Celá oblast, přibližně osmina oblohy, byla osvětlena. Semjase to vysvětlila negativním ionizačním účinkem, který vyvolává pohonný systém lodi. Tyto záporné ionty vlastně čistí atmosféru od jejího znečištění. "Proč nepřiletíte s mnohem větším počtem lodí?" zeptal se Bell. "Nemůžeme, nebo? kdybychom provedli takovou očistu atmosféry, znečiš?oval by ji člověk bez zábran dále a nechal by na nás, abychom se postarali o následky." Během těchto manévrů byli Fredovi přátelé fascinováni a ohromeni. Po celé týdny pak byl manévr UFO jediným tématem jejich rozhovorů. Neboli, jak jednou pravila Semjase: "V rámci našeho poslání si občas vybíráme několik jednotlivců a komunikujeme s nimi. Děláme to proto, abychom je pozvedli na vyšší úroveň vědomí. Potom jim vysvětlíme, že nejsou jedinými myslícími bytostmi ve Vesmíru." U Fredových přátel se tak stalo prostřednictvím Semjasiny demonstrace.

Plejády, jak pravila Semjase, jsou součástí Konfederace obydlených světů, k nimž patří také systém Lyry a která je řízena a reprezentována "Radou Andromedy" a "Radou stařešinů". "Toto bratrství zahrnuje celý Vesmír," sdělila Semjase Bellovi. Lidstvo má na vybranou, zda bude pokračovat ve své evoluci, nebo zda se samo zničí. Plejáďané námi nechtějí manipulovat, jak uvedla. Naopak: Jestliže přicházejí na Zemi, pak vždy pouze na dva nebo na tři týdny, nebo? zdejší atmosféra je pro ně příliš špatná, příliš otrávená. Přesto se však nepovažují za "nadřazenou rasu" vůči lidstvu, nýbrž za naše bratry a sestry, kteří k nám přicházejí, aby nás provázeli v přechodném období do Nového věku. Člověk, jak pravila Semjase, je občanem Vesmíru. Není na své planetě izolován. Musí rozvinout vyšší vědomí a stát se součástí většího společenství inteligencí.

Semjase sdělila Fredovi, že cesta ze Země k Plejádám, které jsou vzdáleny 250 světelných let, trvá pouhých sedm hodin. Je to umožněno tím, že překonávají prostor a čas. Mohli by tuto vzdálenost zvládnout za zlomek sekundy. Každou loď "projektují" prostě podle místa jejího určení. "Časový proces cesty je založen na konvertoru, který kontroluje čas potřebný k tomu, aby asimiloval energii současného stanoviště a přenesl ji tam, kam patří."

Plejádská "paprsková loď" je dopravním prostředkem, který vyzařuje paprsek, v tomto paprsku letí a do tohoto paprsku vetkává prostor. Děje se to na principu tzv. "beaming". Energie je doslova vyzařována, vzniká prázdnota a loď letí do této prázdnoty. Jakmile je v této prázdnotě, vytvoří se nová prázdnota (podobná černé díře) a loď opět letí do ní. Paprsek není prosté bezbarvým beztónovým paprskem; je extaticky krásný a má velmi příjemný tón. Každá vesmírná loď má jednoho muže jako palubního inženýra a jednu ženu jako pilotku. Muž je zdrojem síly, žena ji řídí. Každá loď je jakýsi organismus žijící prostřednictvím své speciální posádky. Jestliže posádka zemře, zemře i loď. Lodě jsou mentálně a fyzicky kontrolovány. Na pokyn Semjase zkonstruoval BeII dokonce časový stroj. Tento experiment měl za cíl poskytnout mu teoretické vědomosti o cestování v čase. Projekt byl na přání Semjase před dokončením přerušen, aby bylo znemožněno jeho zvládnutí třetími osobami, jež by jej mohli zneužít.

Jedním z důvodů, proč Semjase navázala kontakt s Dr. Bellem, bylo to, aby jej povzbudila k výzkumu v oblasti pyramidové energie a podnítila jej k vývoji různých konstrukcí. V roce 1980 pravila Semjase Fredovi: "Pyramidová energie vytváří rovnováhu v těle člověka, jestliže se dostal do stresu. Všichni, kdo používají pyramidovou energii, budou snadněji překonávat dramatické změny Země, které začaly v roce 1958 a potrvají až do roku 1998. Skeptikové budou v této době obětí měnících se energetických polí Země a budou tím trpět. Jejich fyzické tělo onemocní a jejich astrální tělo se dostane do disharmonie. Avšak ti, kdo používají pyramidovou energii, bezpečně se se všemi změnami vyrovnají." Dr. Bell založil své studie na již známých zkušenostech s pyramidovou energií a došel k některým novým zajímavým závěrům. Experimentoval s jehlany z různých kovů a zjistil, že každý kov má specifický vliv na nosiče. Nejlepší metodou, jak nechat působit pyramidovou energii na tělo, je nošení hlavové pyramidy. Bell proto vyvinul hlavové pyramidy z mědi, stříbra, zlata a titanu. Jednou použila jedna americká žena v domácnosti jeden z jeho jehlanů a náhle v sobě uslyšela hlas jednoho velmistra z předhistorické doby. Tak se stala nejznámějším "kanálovým médiem", J. Z. Knightová, skrze niž hovořila "Ramiha".

Na základě Semjasiny inspirace zkonstruoval Bell "nukleární receptor". Je to medailon ve tvaru parabolického zrcadla, které nese na své vnitřní ploše 144 malých jehlanů a jeden drahokam ve velkém jehlanu. Podle druhu drahokamu - používají se safíry, rubíny, diamanty, ametysty, smaragdy, záhnědy a citriny působí receptor na určitou čakru, což je energetický orgán, který je na úrovni mezi astrálním a pozemským tělem. Každá čakra je v přímém vztahu k jedné endokrinní žláze, některé z nich jsou mimo to spojeny se smyslovými orgány. Čakry oživují astrální a tím i pozemské tělo. Jsou to hlavní místa, jimiž obě těla komunikují s energetickými vibracemi tzv. sjednoceného energetického pole (SEP). Čakry komunikují se SEP jen v určitých frekvenčních pásmech. Tím se tělo dostává do takové frekvence, které musí mít, jestliže Země naplno vstoupila do Nového věku.

O vánocích roku 1981 objasnila Semjase Dr. Bellovi základní strukturu a použití pyramidových struktur, které zvyšují úroveň vibrací těla. Sdělila mu, že jehlan je základním vzorem Tvoření. Jestliže urychlíme atom uhlíku na rychlost rovnou nebo přesahující rychlost světla, jak uvedl Bell, nabývá tvaru oktaedru, osmistěnu, tj. dvojitého jehlanu.

Tyto pyramidové struktury, jak uvedla Semjase, mají mimořádný význam pro naši cestu do Nového věku: V kombinaci s generátorem záporných iontů likvidují znečištění vzduchu mimořádně účinným způsobem. "Především je třeba vyčistit životní prostředí," prohlásila Semjase, "nebo? znečištění životního prostředí způsobilo znečištění ducha."

Tak například "Devastar", který se vyrábí z nerezavějící oceli, neutralizuje rušivé energetické kmity a negativní psychickou energii. V administrativních budovách by bylo možno udržovat prostředí bez těchto kmitů, které negativně ovlivňují proces rozhodování.

Dalším systémem, který Bell vyvinul, jsou tzv. "ORBY", v nichž jsou krystaly pro zes1ení a filtraci psychické energie. Tento poznatek, jak uvedla Semjase, byl používán již v Atlantidě. "Iridátor" funguje jako laser. Zesiluje psychickou energii a vyzařuje jí v určitém směru. "Omnion", jehož konstrukční plán pochází od Semjase, je elektronický vysílací systém, který navzájem kombinuje všechny ostatní systémy. Pracuje nezávisle na polarizaci této energie, která je způsobena Sluncem a Měsícem. Možnosti jeho použití přesahují známé fyzikální parametry. Tím překvapivější jsou pak dosahované výsledky.

V roce 1984 se paní Sherry Hansenová z Phoenixu ve státě Arizona, dnes manželka autora amerických bestsellerů Brada Steigera, na jedné konferenci seznámila s Dr. Bellem. Vyslechla jeho přednášku, která ji nadchla, a jakýmsi způsobem vycítila, že tento člověk by mohl být v jejím životě ještě jednou důležitý. Sherry Hansenová pochází z jedné americké velmi nábožensky založené rodiny a ačkoliv studovala teologii, je velmi otevřená novým cestám. Asi tři nebo čtyři měsíce poté, co se setkala na konferenci s Bellem, měla Sherry následující zážitek: Když se vracela z jedné dlouhé a intenzívní meditace, uslyšela Sherry melodický ženský hlas, který říkal: "Sestro, neboj se... jsem Semjase." Sherry pocítila, jak ji zaplnil hluboký mír. "Za tři dny tě zavolá Dr. Bell. Má pro tebe velmi důležité poselství." Těmito slovy komunikace skončila.

Bell skutečně za tři dny telefonoval. Semjase mu sdělila, že musí dovést Sherry Hansenovou k "Firestaru". Semjase vyslovila Sherryino jméno a Fredovi trvalo pak určitý čas, aby si vzpomněl, kdo Sherry Hansenová vlastně je. Po jednodenní intenzívní přípravě odjela Sherry k Fredovi do Laguna Beach. Když pak spatřila v jeho obývacím pokoji pyramidové konstrukce, lasery a krystaly, připomněla si vize, které mívala na začátku sedmdesátých let. Po řadě příprav ji Fred vyzval, aby se v meditačním stavu posadila pod Omnion a Firestar a aby se ponořila do sebe. "Modlila jsem se a náhle jsem byla pryč," uvedla Sherry. "Nemám žádné pozemské vzpomínky na to, co se v příštích pěti hodinách dělo, v době, kdy jsem byla `pryč'. Ale vím přesně, co jsem prožila ve svých vnitřních světech. Setkala jsem se s jakousi světelnou bytostí, která mne provázela nejmystičtějším a zároveň i nejkrásnějším zážitkem mého života. Žádná slova nemohou vyjádřit to, co se stalo. Viděla jsem Božský oheň a dotýkala jsem se jej. Cestovali jsme galaxiemi, z planety na planetu. Jedna z planet byla planeta krystalová, která zářila nejčistšími, nejskvostnějšími barvami. Jako ‚živý krystal‘ jsem byla naplněna světlem, stala jsem se světlem. Byla to naprostá blaženost a láska."

Firestar, pod nímž Sherry měla tento zážitek, je patrně vrcholem Fredových konstrukcí. Když byl poprvé použit v roce 1986 v Aspenu ve státě Colorado, byly příští den noviny plné zpráv o pozorování neznámých létajících objektů a byly dokonce pořízeny fotografie. Firestar pracuje na principu vibrací, jaké například vyzařují i květiny, aby na jaře přilákaly včely. Vysílá "éterické vibrace", které na Zemi vytvářejí vír, jenž jako světlo majáku proniká hluboko do kosmu a je mimozemš?any zachycován. Funguje tak, že krystal v jeho středu je buzený laserem, jehož energie je pak vyzařována pomocí křížem uspořádaných ramen antény, složených z malých jehlanů. V Německu byl Firestar poprvé použit v červnu 1988 na naší konferenci "Kanál do kosmu", která se konala v Murnau v Horním Bavorsku. V noci po "vzplanutí" Firestaru spatřilo 60 až 80 účastníků kongresu z celkového počtu 800 na obloze nad Murnau UFO. Tenkrát hrál Dr. Bell také na svoji klávesnici onu fascinující "hudbu z Plejád", kterou uslyšel a zachytil od Semjase.

UFO:Kontakty
odporucam precitat cele