cwbe coordinatez:
101
21741
21745
1263479
1545538
1545738
1545744

ABSOLUT
KYBERIA
permissions
you: r,
system: public
net: yes

neurons

stats|by_visit|by_K
source
tiamat
K|my_K|given_K
last
commanders
polls

total descendants::
total children::1
show[ 2 | 3] flat


Liber Legis formuluje jednoduchý morální kodex:
"Dělej, co ty chceš, a? je cele Zákon."41 (AL, I:40)
"Láska je Zákon, láska pod vůlí." (AL, I:57)

To znamená, že každý z lidí, hvězd, se má pohybovat po svém správném orbitu, jak to naznačuje povaha lidského postavení, zákon růstu, impuls vycházející z předešlých zkušeností. Všechny události teoreticky mají pro každého stejnou právoplatnost - a každá je z dlouhodobého hlediska stejně důležitá; ale v praxi je v nějakou danou chvíli pro individuum právoplatný pouze jeden jediný čin. Každý čin nebo pohyb je aktem lásky, sjednocením s jednou nebo druhou částí "Nuit"; každý takový akt musí být "pod vůlí" a musí být zvolen tak, aby naplnil a nikoli zmařil pravou podstatu bytosti, jíž se týká. 42
"Dělej, co ty chceš" neznamená "jednej, jak se ti zrovna zlíbí", je to příkaz ke hledání pravé vůle člověka, božského vědomí. Pravá vůle vyznačuje vědomím daný cíl, smysl individuálního života. Cíl, který je třeba hledat. Jakmile člověk dosáhne této své pravé vůle (tedy - pozná ji), božského vědomí, neřadí svá jednání za sebou jak právě přicházejí, libovolně a bez reflexí, neklátí se jako třtina ve větru událostí, nýbrž jedná vědomě jako celistvý člověk. Vše je v neustálé proměně. A vše, co se pokouší tomuto zákonu uniknout, co setrvává díky své síle a tuhosti, se rozlomí. Vše, co chce způsobit stagnaci, je smeteno nezadržitelnou vůlí času. Neexistuje tedy "trvalá" Věčná pravda. Proto "Dělej, co ty chceš" znamená dynamickou formuli symbolizující nekonečný pohyb vědomí. Vůle je naplněna teprve, až prodělala všechny zkušenosti.
Druhou částí magické formule Nového Aeonu a jeho Zákona, jejíž prvou částí je Vůle, je princip lásky. Láska pod kontrolou Vůle je sjednocením, Spojením, Syntézou. Formule "láska pod vůlí" vyžaduje spojení dualit - protikladů. Na jedné straně odstranění rozporu těla a ducha, na druhé straně odstranění rozporu muž-žena. Ta formule vyžaduje, aby jednání bylo uvedeno do souladu s formulí Vesmíru - uvést vlastní vědomí pod primát vědomí božského.
Tato forma probuzení, zasvěcení, znovuzrození uvolňuje v člověku sílu, které nemůže nic vzdorovat. Aby však tato síla nepůsobila destruktivně a sebedestruktivně (což je v novoaeonních intencích totéž) musí být uvedena pod primát Pravé Vůle.
Člověk, který toto aktualizuje, je odhaleným Bohem. Překonal stav oddělenosti od světa (výlučnost, individuaci, já/ne-já), stav bezsmyslnosti a tím rozervanosti v sobě samém. Vše je jeho částí a on je částí všeho. Proto se mu nic nemůže protivit.
Cesta, kterou Liber Legis učí, odmítá všechny tradované zákony a mravní představy. Není však nemorální, nýbrž amorální, mimo morálku, nebo? odmítá dualitu. Každá dualita je klam a každý zákon či morální představa spočívá na dualitách. Fikce individuálního já spočívá na odloučení individua od světa. Překoná-li člověk tuto fikci a vzdá-li se své ješitnosti, nalezne svůj střed - své božské vědomí.


dalsie info v anglictine Aleister Crowley Foundation




0000010100021741000217450126347901545538015457380154574401545775
zayko
 zayko      08.04.2005 - 21:11:27 , level: 1, UP   NEW
Jak vidno, "thelémská cesta" je více mystickým náboženstvím než magií v klasickém, tj. zprofanovaném smyslu toho slova. Magie je užívána jako prostředek k sebezdokonalení, jakékoli odbočky vedoucí ke "světskému prospěchu" jsou tu více, tu méně odmítány. Morálka, kterou Kniha Zákona hlásá, je božská morálka, stojící mimo lidské kategorie dobra a zla. Není v tomto pojetí nijak radikálně nová. V Mahábháratě se dočteme: "Ctnost i hřích existují, ó Králi, pouze mezi lidmi"44 .
V důrazu na nezadatelnou a nezbavitelnou odpovědnost člověka lze nalézt buddhistickou inspiraci. "Místo horlení nad nemorálností lidskou a místo hlásání zákazů a přikázání, Buddha pouze odhaluje - a to velice detailně - zákonitost přirozeného zřetězení příčiny a následku. (...) Ve skutečnosti teprve na této úrovni, kdy žádné jednání není apriori zakazováno nebo přikazováno, vytváří se prostor pro opravdovou etiku. Člověk je volán k svému rozumu a není mu vtloukána nějaká 'cirkusová drezúra'"45
V (alespoň původním) buddhismu není místo pro "spásu" shůry. Crowley ale na rozdíl od Buddhy odmítá jakákoli omezení a zákon příčiny a následku nechápe v rovině etické, nýbrž pouze jako následek odporování vlastní "Pravé Vůli". Tím je narozdíl od buddhismu jeho systém spíše protispolečenský a elitářský - ne nepodobný například gnostickým skupinám. S tím koresponduje i Crowleyho pojetí karmy. Ze zákona skutkové odplaty zcela vyjímá jakýkoli etický podklad. Odplata je pro něj trestem za chybné (nikoli za nemorální) činy; t.j. za činy, které jsou v rozporu s &Pravou Vůlí.
"Stejně jako ršijové, sannjásinové a jogíni se gnostik cítí být osvobozen od zákonů, které vládnou společnosti. Sebe klade mimo dobro a zlo. (...) Sexuálním technikám a orgiastickým obřadům tantrických škol "levé ruky" odpovídají orgie nevázaných gnostických sekt."46
Neopomenutelné paralely nacházíme také v tibetském buddhismu (ovlivněném Nágárdžunovou myšlenkou prázdnoty a dvou druhů pravdy - konvenční a absolutní). "Někteří mniši dosud sdílí hledisko konvenční pravdy. Jiní, kteří si zvolili rychlou metodu osvícení, se snaží dosáhnout ztotožnění relativního a absolutního, samsáry a nirvány, experimentálně se dobrat poslední skutečnosti, prázdnoty. A ještě jiní svým výstředním, ba zvráceným chováním naznačují, že překonali klamnou "dualitu" konvenční pravdy."
Ve vadžrajánovém buddhismu (který se rozšířil zejména v Tibetu) mystické poznání "přesahuje všechny limitující dichotomické kategorie. Všechny jevy jsou ve skutečnosti odrazem mysli a nemají hmotnou (ani žádnou jinou - vsuvka autora) podstatu."49
"Pro vadžrajánové buddhisty je vadžra symbolem zrušení jakékoli dvojnosti."50 Typická je "neoddělenost cyklické existence (samsáry) a nirvány."51 Překonání dichotomie mezi samsárou a nirvánou, jež je podkladem (nejen) vadžrajánového buddhismu formuloval už kolem r. 200 n.l. indický filosof Nágardžuna52 .
Pro většinu předchozích mystických proudů byl však amoralismus spíše důsledkem "vyššího poznání", než metodou k jeho dosažení (zřejmě ale s výjimkou některých tantrických škol). Zdá se tedy, že Nový Aeon má velmi staré myšlenkové předchůdce. V odstranění duality je ale Crowley důslednější, než všichni jeho evropští předchůdci. Crowleyho synkretické náboženství spojuje v pozoruhodně konzistentní celek mnoho zdánlivě neslučitelných náboženských a mystických zdrojů (egyptskou mytologii, gnosi, kabalu, tantrismus a pod.).