Hesse, Hermann - Knulp

Tací byli i lidé. Mnohé, které jsem viděl už z dálky, jsem lehce poznával, znal jsem jejich jména a měl jsem je už na rtech, abych na ně zavolal. Ale jedni vcházeli do jednoho domu nebo zašli do po¬stranní uličky a byli pryč, a když se z nich někdo přiblížil a míjel mne, proměnil se a byl mně cizí; ale když už mne minul a byl na kus ode mne, pak když jsem se po něm ohlížel, připadalo mně, že je to přece jen on a že ho musím znát. Uviděl jsem dokonce několik žen v hloučku před výlohou a zdálo se mně, že jedna z nich je dozajista moje zemřelá teta; ale když tak tedy k nim jdu, už je zase nepozná¬vám, a slyším, že mluví docela cizím nářečím, jemuž sotva rozumím.