ZEBRA OBECNÁ

(Equus zebra zebra) je ze všech nejmenší, nebo? dospělá dorůstá sotva 125 cm v kohoutku. Jejím domovem jsou hory nejjížnějšího cípu Afriky-Kapska. V porovnání s Grévyho zebrou, přes nápadný rozdíl ve velikosti a vzdálenosti míst výskytu, má horská zebra obdobné pruhování: husté a na celém trupu rovnoběžně probíhající od hřbetu na břicho. Také končetiny jsou hustě pruhovány až nad kopyta. Na zadní kýtě dosahují pruhy neobyčejné šíře, zatímco na břiše se, podobně jako u předcházejíhí druhu, téměř zcela ztrácejí. Uči mají tvar více oslí než koňský. Na hrdle je vytvořen kožní lalok. Obecné zebry nikdy netvořily početná stáda, přesto se ale vyskytovaly velice hojně. S kolonizací jižní Afriky však jejich počet rychle klesal, až jim nakonec hrozilo úplné vyhubení. Opravdu v hodině dvanácté byly vydány zákony na jejich ochranu. V roce 1931 žilo všeho všudy 27 těchto zvířat soustředěných v Národním parku asi 40 km západně od Cradocku. V roce 1977 bylo několik malých stád chráněno ve dvou rezervacích Jihoafrické republiky a zcela ojedinělé kusy jsou umístěny v zoologických zahradách. Celkový počet všech na světě žijících obecných zeber nepřevyšuje počet 70-80 zvířat.

Horské zebry, do kterých zebra obecná patří, udržují v menších skupinách jisté vzdálenosti mezi jednotlivými zvířaty

U horských zeber útočí říjná klisna na samce a ten se jen naznačovaným protiútokem snaží udržet od ní v bezpečné vzdálenosti

Grévyho zebry tvoří jen menší, úzce semknuté skupinky Grévyho hřebec se chová, zejména v době říje vůči členům stáda značně násilně