ZEBRA GRÉVYHO

Zebra Grévyho (Equus grevyi) je ze všech největší; dospělá dosahuje až 160 cm v kohoutku a její hmotnost je 300-400 kg. Má také ze všech zeber největší rozšíření; obývá křovinaté oblasti Etiopie, Somálska a jižního Súdánu. Nápadné je její husté, úzké pruhování, zřetelně vyznačené i na končetinách až po kopyta. Jen na krku jsou pruhy širší, zatímco břicho a kořen ocasu pruhování postrádají, na ostatním těle tmavá barva pruhů převládá nad světlou barvou podkladu. Grévyho zebry se také vyznačují neobyčejně dlouhými, na konci lžicovitě zaoblenými ušními boltci, nápadně připomínající boltce oslů.. Také hlas těchto zvířat není, jako u ostatních zeber, řehtání, ale známé oslí "i-ááá" se silně vyráženým, hlučným koncem. zajímavá jsou hříbata Grévyho zebry: hříva jim narůstá po celé délce hřbetu až po kořen ocasu.
Grévyho zebra byla popsána ze všech zeber nejpozději, až v roce 1882 a to podle zvířete, které zaslal habešský císař Menelik tehdejšímu francouzskému prezidentu Grévymu. Menelik tak neučinil z nějaké zoologické vášně, ale navazoval tak na tradici svých předků. Podobný dar od něho obdrželi i státníci Anglie, Itálie, Rakouska-Uherska a Německa. Několik Grévyho zeber se dostalo již koncem minulého století z Habeše do evropských zoologických zahrad i běžnou cestou - přes obchodníky se zvěří.