mam lepsiu pre teba :))

Nevnímáš a snad nevidíš,
že já si v sobě stavim mříž
a pod ní ještě pevnou zeď
to je má odpověď

Tak žádnej řev a žádnej pláč
a žádnej děsnej srdcerváč
a žádný scény zoufalý
co tě povalí

Nechci řvát tu jak husa pitomá.
To si fakt, lásko, nechám na doma.

Kdo to řek? Snad ne já? Asi já!
Že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž!
Tak a? táhne, už chci mít klid!

To si piš! Vzpomínám,
na tvý řeči prolhaný.
Ty jsi těžkej pohodář
a já brečim si do vany

Ty nevnímáš a neslyšíš,
že spadla klec a bouchla mříž.
Co tvý řeči úžasný,
jak to bylo překrásný
Tak už běž a nech mě bejt!

Srdce v háji, z mozku prejt.
Co jsem nechtěla, to mám
spi si sám
Nechci řvát tu jak husa pitomá.
To si fakt, lásko, nechám na doma.

Kdo to řek? Snad ne já? Asi já!
Že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž!
Tak a? táhne, už chci mít klid!

To si piš – vzpomínám
na tvý řeči prolhaný.
Ty jsi těžkej pohodář
a já brečim si do vany

do telefonu:
Žádnej křik a žádnej pláč,
scény nebudou.
Abys mi ještě vyčítal,
že žil jsi s obludou

Tak žádnej křik a žádnej pláč
a žádný běsnění.
Až budu řvát, blbnout na kvadrát,
tak se nic nezmění

Já mám jen teď, žádný pak.
Přejel’s mě jak náklaďák.
I když je to pochmurný,
tvý city smetu do urny.

Neskučím jako pes
na hrob ti tesám esemes.
Můžeš, lásko, klidně spát
chcípni, když mě už nemáš rád.

Kdo to řek? Snad ne já?
Že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž.
Tak a? táhne, už chci mít klid.

Neskučím jako pes
Na hrob ti tesám esemes.
Můžeš, lásko, klidně spát
chcípni, když mě už nemáš rád!