Nevím jak Vy, ale já když potkám někoho nového, tak si nejprve musím vytvořit jeho mapu. Taková mapa to je veledůležitá věc, bez ní jste ztraceni.
Mapu člověka si dělám tak, že jsem v jeho přítomnosti. To je všechno, prostě si jen podvědomě zvykám na jeho gesta, pohyby, intonaci, jestli se třeba při pozdravu objímá, jestli dokáže mluvit s víc lidmi naráz, o kolik je potřeba zvýšit hlas když mu chci něco říct atd.. Takový soubor užitečných věcí. A dokud nemám něčí mapu, tak jsem v jeho společnosti tichý a mluvím jen když je to potřeba [cause Im fucking introvert]. Nejlépe se samozřejmě mapa dělá pokud jste ve skupině a vidíte jak mezi sebou lidé reagují. Je jasné že tahle věc nezávisí vůbec na názorech, charakteru, myšlenkách a takových věcech. Nedá se tedy získat po internetu. A tady přichází jádro pudla: s lidmi se kterými jsem se znal dřív na internetu než v realitě jsem se nejednou při prvních setkání dostal do pěkných trapasů. Bodej? by ne, když jsem najednou sám s někým "cizím" bez mapy a nemám se za koho schovat.

Tak třeba hned první člověk s kterým jsem se seznámil na internetu, ale potkali jsme se v realitě byl VXP. Před pár lety při dechberoucí rychlosti 33,6 na internetu jsem se s ním tak nějak potkával až jednou.. On měl kradený software, já jsem chtěl kradený software. Byl pozdní večer a on dojel k nám, prozvonil mě, já seběhl dolů, pozdravili jsme se a já měl ruce celé rozklepané. Dopiče ani do zámku jsem se nemohl strefit. Pak u nás byl několik hodin, instalovali jsme něco a pak odešel, pak jsme se potkávali při předávkách filmů nebo k nám ještě párkrát občas zaskočil. Potom nechal školy v Brně a šel na civilku v Olomouci, tak jsem občas jezdil pro filmy já k němu a před nedávnem u mě i s přítelkyní trávil dva dny o prázdninách.

Potom jsem se potkával s dalšími lidmi se kterými jsem se znal z netu a bylo to vždy takové že napoprvé to byla více či méně taková trapná koktanda, ale potom už pohoda. Mapa se dá vytvořit dost rychle když je potřeba.

Naproti tomu třeba potkávání na session kde je hodně lidí jsou úplně v pohodě a fajn. I když samozřejmě nejký ten trapas se taky najde.. třeba na jednom filmu na Flédě jsem se snažil najít brňáky nyxáky Ferenczyho a Nefera a pár dalších, kteři psali, že tam budou. Neměl jsem tucha jak vypadají, tak jsem vsadil na intuici. Jen tak jsem se rozhlížel po lidech a tipoval, kteří by to tak mohli být. Pak jsem se osmělil a šel se jednoho kluka zeptat jestli není z nyxu. Byl. A byl upřímně překvapený, těch lidí tam bylo přeci jen docela dost a já je poznal "jen tak". Měl jsem v sobě trochu alkoholu a tak když mě dovedl za Ferenczym a podávali jsme si tlapky, tak jsem nějak myslel, že dvě slečny vedle něho jsou taky nyx skupina a podal jsem si s nimi ruku řka "urza", žel žádný nick jsem se na oplátku nedozvěděl. Ferenczy mi řekl "ty nejsou z nyxu, ale seznámit se samozřejmě můžeš". Trapas jak sviňa.

Nejlepší sessny jsem zažil s kyberkou.
Když jsme jeli v oktávě do Prahy, byl jsem domluvený s Hromim, že se někde potkáme. Ale Hromi byl nemocný [mandle] a tak jsem se na číslo, které mi dal, dovolal Skeře. Neznal jsem jí, ale nějak to dopadlo, že jsem šel do punta i když tam Hromi nebyl. Byl tam Xado, Dadka, Skera [a její přítel], Evad [ale ta byla někde bokem s nyxákama] a Subtalk. Se Subtalkem jsme si skvěle popovídali, zhulení samozřejmě. Dadka se mi strašně líbila, měla super šátek a já nikdy předtím takovou živoucně krásnou holku neviděl, když přišla, dala pusu Skeře a mě jen napadlo "to není fér, já chci taky" ale co naděláte, když neslyšíte vlastního slova a neznáte se :]

Na první kyberia session jsem nebyl, další potkávačka tedy až na Švýcárně.
Ve vlaku Subtalka, na zastávce Doctoora, tohle bylo skoro jako bychom se již znali. Pohoda. Jen večer potom, když na chatu dorazil Jaxxe a já jsem ho znal a on mě ne, tak jsem za nim šel a že "ahoj jaxxe já jsem urza, rád tě poznávám" a on byl takový trochu překvapený neboco. Potom přisel Hromi, pomuckal se se všemi, sedl si a zadíval se na mě a "ty si kdo? tebe neznám" "urza", odvětil jsem. "Jaaaj urza, to si ty, to mám radost že tě poznávám" sedl si, udělal kulišácký výraz a dodal "opravdu mám radost". To byla chvíle panečku, někdo koho jsem si tolik vážil (Hromiho si samozřejmě vážím i dnes, ale dnes bych dal přednost "mám rád") a měl takovou radost, že mě potkává, do dneška si to pamatuji. Potom tam byla ještě holka, která se s nikým moc nebavila a já jsem tušil kdo to je a Dadka mi to potvrdila - Zebra. Já mám na nyxu klub o zebrách a tak mi tam občas pastuje obrázky a bavili jsme se i přes icq a tak.. no ona vypadala tak nějak nedostupně.. nevim, jako bych byl stará rachotící lokotka a ona concord první třída.. prostě jiná skupina lidí. Ale tak jsem si přisedl a že jsem urza, hmm vážně to bych nečekala, pak už jsme se taky nebavili, dodnes pro mě trochu záhadou.
Na Švýcárně jsem se ještě se spoustou lidí seznámil skákáním do sněhu, docela originalni způsob což? A s Mofem tak, že já jsem ležel ztripovaný na Pradědu na podlaze a říkám "nikam nejdu, mě se líbí koukat nahrou" a on mě nakonec chytil a zvedl.
Eyo.. památná hláška "tady zahyneme"
atd. Švýcárna byla jednoduše nejlepší potkávací akce v mým životě.

Truce, truce.. nejsem si jistý, ale myslím, že ve skutečnosti poprvé na nějaké kyberia session, ale neznali jsme se a tak jsme se ani nijak neseznámili, potom si mě na kyberce přidala do přatel s komentářem "chci te mit v pratelich, radostnej kosmolog", čímž mi udělala ohromnou radost.. no ale stejně si nepamatuji první pozdravení.. ale pamatuji si jedno z prvních v duně, kdy jsem nesl nějaké desky neboco a neměl jsem volné ruce, tak jsme si dali jen cmuk, to bylo takové zajímavé, jakože to vypadalo že jsme dobři kamarádi. [a veřím že dnes dobří kamarádi jsme]

Stab, spolu jsme rozvíjeli na IRC balónkovou teorii realit. A pak jsme se viděli v duně, tak jsme se představili a oba jsme se začali šíleně smát.

Dopedoll jsem viděl poprvé na druhé kyberia session, byla stále obklopená spoustou lidí a já [cause Im fucking introvert] neměl na to abych se jen tak k někoumu tak populárnímu tlačil seznamovat. Potom podruhé na kss Lamač, to už jsem ji znal a ona mě, pochválila mi barvu vlasů, taky super chvíle, a nakonec jsem u ní dva dny býval.

Se Slashem jsme se seznámili na slovteku, kde jsme byli na tripu a on, že začne přehazovat hvězdy na obloze. A ony opravdu začaly v ten moment lítat jako zběsilé.

S Knihovníkem jsem měl velmi zajímavé setkání. Na jedné session jsem byl dřív, tak jsem tam čekal a on taky. No nebavili jsme se, protože jsem myslel, že to je někdo cizí. Potom o nějakou dobu později, další session a já tam byl zase o něco dřív a čekal tam. On taky. Potom jsem zaslechl jak říká, že je Knihovník. Tak jsem se rozesmál a šel mu podat packu.


Ještě spoustu lidí a chvil bych sem chtěl napsat, ale není čas, musím letět [cause Im fucking bussy man]