dobry clanok neviem od koho

Když člověk zavře oči a začne se rozhlížet, zpočátku neuvidí nic než tmu. Pokud bude pokračovat v pokusu proniknout tuto temnotu, otevře se mu postupně nový pár očí.
Někteří lidé si myslí, že to jsou „oči imaginace“. Ti zkušenější chápou, že opravdu tyto věci vidí, ačkoliv jsou zcela falešné.
Nejdříve zřec postřehne šerou temnotu; v následujících pokusech se mohou zjevit figury se kterými lze konverzovat a pod jejichž vedením je možno i cestovat. Tato „Pláň“ je zrovna tak rozsáhlá a rozmanitá jako materiální Universum, fakticky to nelze popsat; čtenáře musíme odkázat na Liber O a Equinox II, str. 295-334.
Tuto „Astrální Pláň“ popsal Homér ve svém díle Odyssea. Zde je Polyfémus a Laestrygoni, Calypsó i Sirény. Také je zde spousta entit o kterých si mnozí představují, že to jsou „duchové“ mrtvých. Jestliže student jednou vezme něco z toho za pravdivé, musí to uctívat, nebo? veškerá pravda je úctyhodná. V tomto případě je ztracen; fantómy nad ním získají moc a posednou ho.
Dokud přistupuješ ke záležitosti zkoumavě, jsi od ní svobodný. Žádná škoda v experimentování s kouřením opia nebo pojídáním ořechů; ale v okamžiku kdy přestaneš zkoumat účinky a pokračuješ ze zvyku, bez úvahy, jsi v problému. Všichni jíme příliš mnoho, protože poslušní olivrejovaní číšníci spěchají 5x denně se zásobami pomalu na 6 měsíců; a je menší problém se v pohodě najíst, než se zabývat otázkou, jestli máme hlad. Pokud si budete vařit vlastní stravu, brzo zjistíte, že nevaříte víc ani míň než chcete; a zdraví se vrátí. Jestliže však propadnete druhému extrému a budete myslet jen na dietu, zajisté upadnete do typické formy melancholie, ve které jsou pacienti přesvědčeni, že celý svět se spikl proti nim aby je otrávil. Profesor Schweinhund prokázal, že hovězí je zdrojem pakostnice. Profesor Naschtikoff prokázal, že mléko způsobuje souchotiny. Sir Ruffon Wratts říká, že dlouhý věk přináší pojídání zelí. Co nevidět se dostaneme k hrdému prášení Mr. Herewarda Carringtona; jediným jídlem je čokoláda, žvýkaná bez přestání i ve snech. Dřív než polknete se však vynoří strašlivý objev od Guterbocka Q. Hosenscheissera, Fourth Avenue, Grand Rapids, že čokoláda je příčinou zácpy, a zácpa rakoviny; nezbývá tedy než do sebe nacpat klystýr, který by porazil i velblouda. Podobná šílenství postihují dokonce i opravdové vědce. Metchnikoff studoval nemoci tlustého střeva tak dlouho, až zapomněl na vše ostatní, načež navrhnul amputovat všechna tlustá střeva, poukazujíc na supa (který tlusté střevo nemá) a který se obecně dožívá velmi vysokého věku. Ve skutečnosti je dlouhověkost supa důsledkem zakroucení jeho krku, a mnoho přemýšlivých lidí navrhuje provést tento experiment s Profesorem Metchnikoffem.
Ale nejhorší ze všech fantasmagorií jsou myšlenky morální a náboženské. Příčetnost spočívá ve schopnosti udržovat myšlenky v náležitém poměru. Každý kdo přijímá morální nebo náboženskou pravdu bez porozumění se nedostane do blázince jen proto, že ji není schopen domyslet do logického konce. Pokud někdo opravdu věří Křes?anství, /Pozn.: „Lze zešílet, jestliže vezmeme Bibli vážně; ale kdo ji vážně bere už šílený je.“ - Crowley/ jestliže si někdo opravdu myslí, že většina lidstva byla odsouzena k věčnému zatracení, odešel by blouznivě do světa snažit se „spasit“ lidi. Spánek by nebyl možný, dokud by hrůza mysli nevyčerpala tělo. Jinak by musel být morálně šílený. Kdo z nás může spát, jestliže někdo koho milujeme je v nebezpečí pouhé smrti? Dokonce ani nejsme schopni snést pohled na utopení psa, aniž by nás to aspoň trochu nevytrhlo ze všech našich záležitostí. Kdo pak může žít v Londýně s tím, že z jeho 7 milionů duší, toliko kromě tisíce Plymouthských bratří, všichni budou zatraceni? Ještě že tisíc Plymouthských bratří (kteří hlasitě prohlašují, že jen oni budou spaseni) dopadne dobře, děkuju pěkně. Jestliže to jsou pokrytci nebo morální šílenci je záležitost, kterou můžeme opustit a přenechat jejich vlastnímu uvážení.
Všechny tyto přeludy, jedno jaké povahy, musí být vyvolány, přezkoušeny a ovládnuty; jinak můžeme zjistit, že právě chceme něco, s čím jsme ještě nikdy neměli tu čest; a třeba právě tento nápad nás překvapivě napadne zezadu a může nás uškrtit. To je legenda o čaroději zardoušeném Ďáblem!