str 27.
Velky filozof Immanuel Kant, prehlizejice ve vysokem veku vykonane dilo, v jednom dopise napsal, ze chtel dat odpovedi na tri otazky. Formuloval je takto:
Co muzeme vedet?
Co mame delat?
V co smime verit?
Tyto tri otazky se tykaji veci, ktere zneklidnovaly a zneklidnuji kazdeho mysliciho cloveka kazde doby:
Prvni otazka se tyka lidskeho poznani. Jaky je svet a jak si ho mame prestavovat? Co o nem mohu vedet? A (na to klade duraz prave Kant) mohu o nem vubec vedet neco jisteho?
Druha otazka se tyka lidskeho jednani. Jak mame vest svuj zivot? O co mohu rozumne usilovat a o co usilovat mam? Jak se mam chovat ke svym bliznim? A jak k lidske spolecnosti?
Treti otazka se tyka lidske viry. Pta se po vecech, o nichz se sice nevi, zda lze o nich zjistit neco presneho, ktere na nas nicmene neustale dolehaji, pokud chceme svemu zivotu dat nejaky smysl. Je nejaka vyssi moc? Je lidska vule svobodna nebo nikoli? Existuje nesmrtelnost? Vidime, ze treti otazka, a vlastne jiz i druha, zasahuje do oblasti nabozenstvi. Rada filozofu se pokusila tuto otazku resit a zodpovedet filozofickymi prostredky, a do filozofie tato otazka rozhodne patri uz proto, ze od filozofie muzeme zadat odpoved na otazku: je vubec mozne na tyto otazky, na zaklade jekych jistot a jakych dukazu, a kde je hranice mezi oblasti vedeni a viry, pokud takova oblast vedle rise mysleni existuje?
